Celá trasa měří 23km z toho je asi 4,5km od vlaku ke kopečkům a stejně tak 4,5km od kopečků k vlaku. Pokud použijete místo vlaku atobus je to podstatně blíž. Asi 1km za zastávky Křivá ke kopečkům a asi 2km od kopečků na zastávku Záolší. Túru jsem zařadil k těm náročnějším, nohy mne bolely podstatně víc než jak jsem zvyklý. Co se orientace týče, dala by se asi projít i bez GPS, ale párkrát se mi hodila. Ty 4,5km úseky tam a zpět vedly po asfaltových a polních cestách, v horách pak převládaly horské cesty a stezky. Jak jsem již naznačil v názvu, výhledů bylo mnoho – měl jsem ideální počasí a mohl se koukat i na zasněžené Vysoké Tatry a tak se mi túra hodně moc líbila.
Celý její vršek pokrývala jakási uschlá "tráva" a rozhled omezovaly stromy.
Proto doporučuji, chcete-li se rozhlížet, projít loukou z bodu 7 do bodu A, odkud je na co koukat. Poté projít travou nahoru, na Kykulin vršek – bod 8 a z něj, cestou dolů do bodu 7 budou další hezké výhledy.
Byl za elektrickým ohradníkem a tak se dal vyfotit jen z dálky.
V mapě je uvedena jen jako bezejmenná kóta 802 a jméno mám z tabulky, která je tam umístěna.
Moc hezké místo o něž se někdo stará a ten neznámý nebo ti neznámí co tak činí, mají můj veliký obdiv a mé veliké díky. Dokonce tam už byl nazdobený i vánoční stromek.
Při pohledu na křížky zdobící některé hroby pejsků zde pochovaných mi došlo, jak se může v čase posouvat smysl symbolů. Kříž byl pro naše předky symbolem smrti, ale současně zmrtvýchvstáním Pána Ježíše a tedy i nadějí pro nás lidi, na vzkříšení a nový život. O pejscích, ale ani jiných zvířátkách Bible v souvislosti se vzkříšením nic nehovoří.
A tady, nad kříži na hrobech pejsků jsem si uvědomil, že naše společnost si z této symboliky zapamatovala jen ten její první význam – smrt, a na ten druhý – vzkříšení a nový život, ke své škodě, zapomněla.
I odtud byly krásné rozhledy, které dorůstající stromky časem také asi znemožní. Název Žďár mi do tohoto kraje moc nesedí. Hledal jsem tedy ve starých mapách, a pokud jsem to správně přeluštil, tak už za císaře pána se tento kopec jmenoval Zdjar, a my si tedy jeho jméno jen počeštili.
Také mne zde zaujal na stromně přišroubovaný kříž ze San Damiana. Tento kříž je spojen se sv. Františkem z Assisi. Když se v tamní polorozpadlé kapličce před takovýmto křížem modlil, ozval se z kříže hlas: "Františku, jdi a oprav můj dům, neboť jak vidíš, padá v troskách." František začal kapličku opravovat, ale po čase mu došlo, že oním Božím domem, který potřebuje opravit není tato kaplička, ale celá církev.
Byl to poslední vršek této túry. Rozhledů zde, ve srovnání s předchozími vršky, moc není – stromky už vyrostly.