Náhled trasy; Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá [červená] linka je trasa vytvořená stopařem, tedy trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel a uvádím ji jen tehdy, pokud je odlišná od trasy znázorněné plánovačem.)   

Celá trasa měří 19km/18km a řadím ji mezi průměrné, vyjma části přes bod 5, která byla náročná (více je v 1. poznámce). Většina trasy vede po turisticky značených cestách, ale bylo několik mýtin, kde jsem značky neviděl a stejně jako na neznačených cestách a v lese mi GPS hodně pomohla. Převažovaly lesní cesty, ale šel jsem i přímo lesem, borůvčim a vyšší travou. Mé obavy, že se tam na mne vrhnou klíšťata byly zbytečné. Za celou túru po mně lezli jen tři. Výhledů bylo hodně.

Ještě pár poznámek

Celá trasa

1.  Jak jsem již naznačil, nejobtížnější byla cesta ke skalám v bodě 5. Pěšinka tam žádná nebyla a tak veškerou mou pozornost poutálo hledání schůdného terénu. Napřed to byl skalní hřeben, ale pak jsem z něj musel slézt dolů. Všude bylo borůvčí, a hrozilo tedy zakopnutí o nějaký klacek, či kámen v něm ukrytý. To borůvčí však mělo i pozitivní rozměr – zralé borůvky, a tak jsem je mohl cestou oďobávat. To v lese, kterým jsem šel také, nic k oďobávání nebylo.

2.  Po odbočení ze zelené značky dolů k Walihlochvě štole začal stopař vynechávat, tak jeho šedou linku do bodu 13 neberte moc vážně. Nesestupoval jsem až dolů k potoku, ale hned jak to terén pod skalama dovoli jsem zahnul vlevo a zhruba po vrstevnici došel až ke štole. Při cestě zpět jsem si všiml, že proti proudu potoka vede stará cesta někdy více, jíndy méně znatelná, která mne dovedla do bodu 14 kudy prochází v mapě zakreslená cesta.

3.  V bodě 22 je tou správnou cestou ta méně nápadná a označena šipkou.

4.  Odbočku v bodě 24 jsem také chvíli hledal. Je to taková dost zarostlá cesta a modrou značku na stromě jsem z dálky přehlédl.

Krtinec    bod 2;     Celá trasa    Skála tato je menší, ale jakýsi výhled z ní je.

Skály    bod 4;    Celá trasa    Hezky se tu sedí, svačí a kouká v dál, za předpokladu, že nefouká nepříjemný vítr. Když jsem se dosyta vynadíval, vydal jsem se po jejich hřebenu (obr. 4) ke skalám v bodě 5 . (Více je v poznámce 1.)

Skály    bod 5;    Celá trasa    Jak to tady vypadá je patrno z následujících obrázků a skály tyto se mým oblíbeným místem nestaly.

Skála Kamenec    bod 8;    Celá trasa    Vyhlídková plošina vypadá jako přerostlý posed a začínají ji přerůstat okolní stromy. A ani lesní ticho, rušené jen zpěvem ptáků, zde nebylo nic moc – lesáci dole pod skalou zpracovávali dřevo.

Skály    bod 10;   Celá trasa    Toto drobné skalní pásmo ještě úplně nezarostlo, tak jsem si na ně vylezl a rozhlížel se.

Kóta 775    bod 11;    Celá trasa    I odtud je docela hezký rozhled – stromy ještě nepřerostly pozorovací posed.

Bývalá štola Walihloch    bod 13;     Celá trasa    Chodník k ní jsem žádný nenašel a tak došlo na improvizaci (viz poznámka 2). Důlní chodba ve skále má délku jen pár metrů.

Rozhledy  mezi     body 16 a 17;    Celá trasa    Z bodu 15 vede nahoru na Smrčník v mapě nezakreslená, nepoužívaná a pomalu náletovými stromky zarůstající cesta. Ty hezké výhledy začínají zhruba od bodu 16.

Vyhlídka Mrtvý muž    bod 20;    Celá trasa    Jelikož v bodě 19 je mýtina, tak jsem tu správnou odbočku chvilku hledal. Vlastní vyhlídka je hned za chatkou s kamzíkem a studánkou (voda z ní nevytékala) a líbila se mi ze všech vyhlídek této túry asi nejvíce. Aby při kochání se tou krásou člověka nerozbolely nohy, může si sednout na neobvyklou lavičku.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d