Jeseníky
Túra snů z Ovčárny do Koutů nad Desnou
Ovčárna;bus-Nad Ovčárnou-Vysoká hole-Historický hraniční kámen-Kamzičník-Nad Malým kotlem-U Františkovy myslivny-Františkova Myslivna-Velká Jezerná-Malá Jezerná-U Okenní štoly-Dlouhé stráně horní nádrž-Mravenečník sedlo-Mravenečník-Tetřeví chata-Medvědí hora-Rysí skála-U obrázku-Balanc park-Kouty nad Desnou;žst
Prolog Trpělivost růže přináší. Toto rčení se mi vybavilo, když jsem na Ovčárně už potřetí během měsíce vystoupil z autobusu a místo mlhy, která mne zde vítala při předchozích dvou návštěvách, byla modrá obloha – prostě, připadal jsem si jako v krásném snu.
Charakteristika trasy (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa vytvořená stopařem, tedy trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)
Trasa měří 20km a díky tomu, že jsem měl sněžnice ji považuji, po fyzické stránce, za průměrnou. Potkal jsem však i několik lidí majících jen boty, ale takovýto drsňák mezi nimi byl jen jeden. Předpokládám, že drsňákům brodění se sněhem nevadí, ale ti zbývající si v takovýchto místech dali asi pěkně do těla. Snahu držet se značených cest mi komplikovaly sjezdovky, tyto turistické stezky křížící. Hlavně v závěru, to už byla tma, jsem byl rád že mám GPS.
Ovčárna bod Start; Celá trasa

Jak jsem se již zmínil výše, při minulých návštěvách mne zde vítala mlha. Tentokrát mne tu čekalo pohlazení po duši.
Historický hraniční kámen bod 2; Celá trasa
Františkova Myslivna bod 3; Celá trasa
Velká Jezerná a Malá Jezerná body 4 a 5; Celá trasa

Tyto kopečky za návštěvu nestojí, nenabízejí vůbec nic, ani rozhled. Jediná jejich pozoruhodnost spočívá v tom, že Velká Jezerná (obr.1) je menší než Malá Jezerná (obr.2). Konkrétně, ta Velká měří 1248m a ta Malá 1271m (Ve staré mapě z roku 1977 sice Malá Jezerná výšku udanou nemá, ale Velká má výšku stejnou jako nyní – 1248m.)
Dlouhé stráně – horní nádrž body 6 až 10; Celá trasa

Nahoru na hráz vedou z bodu 6 do bodu
7 schody, ale jen v létě. Teď to byla "sjezdovka". Sněhu tam bylo moc a tak zábrádlí bylo nízké (obr. 1) a hodně to tam klouzalo. Něktěří co šli seshora zde chůzi přerušili a sjížděli dolů po zadku. Já musel nahoru a těchto 50m byl pro mne nejobtížnější úsek této túry.
Mravenečník bod 11; Celá trasa

Když jsem stál před tímto kopečkem, musel jsem řešit dilema: Minout jej a chytit vlak, kterým bych byl doma kolem půl desáté, nebo na něj vylézt, zmíněný vlak si nechat ujet a domů se dostat těsně před půlnocí. Při pohledu na sluníčko těsně nad obzorem barvící vše do růžova, dlouhé stíny a krásnou viditelnost jsem neodolal a dřívější vlak si nechal ujet. Následující fotky ukazují, že to bylo dobré rozhodnutí.
Rysí skála bod 12; Celá trasa

Pod skalou jsou dvě pěkná odpočívadla a na skále je vyhlídková plošina.
A t o t o j e E n d