Prolog     Arnošt, tedy vnuk, chtěl na túru, aby nevyšel z formy. Předtím ji totiž ladil na skautském táboře. Tak jsme přibrali i pejska, který také chtěl do světa, a vyrazili. Naše trasa byla kombinací dvou túr, které jsem šel letos v únoru: Cestou a lesem z Písečné do Návsí a Tam, kde moc turistů nepotkáte.
Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa vytvořená stopařem, tedy trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)   

Trasa měří 10km a po fyzické stránce mi připadá nenáročná. Napřed se jde asi 2,5km do kopce (po bod 4), pak už prakticky jen z kopce. GPS vřele doporučuji. Šli jsme po turisticky značených i neznačených cestách, lesem, ale také jsme se při bloudění prodírali houštím a vyšší trávou a proto nezapomeňte repelend proti klšťatům. Nějaké výhledy byly, ale jen cestou nahoru.

Ještě pár poznámek

Mapa celé trasy

1.  Přes bod 2 vede zkratka – není nutné jít po modré.

2.  Cesta z bodu 5 pokračuje až do bodu 6, i když to není v mapě zakresleno. Lze tedy vrcholek 832 minout - rozhled z něj není a zajímavého jsem tam také nic neviděl.

3.  Nejjednoduší zpúsob jak se dostat bez bloudění do bodu 12, o němž se zmiňuji v části "Tajemno", je jít z bodu A po v mapě nezakreslené cestě znázorněné fialovou linkou. Ono totiž odbočení v bodě 8 již neexistuje, stejně jako v mapě zakreslená cesta z toho bodu 8 vedoucí.

Cesta vzhůru    Start - 4;   Celá trasa    Poté co jsme opustili Radvanov a vešli do lesů, propukl závod mezi Arnoštem a pejskem, kdo bude dřív nahoře. Protože jsem neměl startovní pistol, vystartovali na povel "připravit ke startu, pozor, TEĎ".

  Zpočátku byl závod vyrovnaný, pak ale pejsek zjistil, že už to nevydrží a musel si odskočit. To však byl jeho konec. Vnuk se mu začal vzdalovat a ač se pejsek snažil seč mu síly stačily, zůstal beznadějně vzadu.

  A tak Arnošt na něj v bodě 3, kde jsme odbočovali ze značené cesty, raději počkal, společně se vydýchali a závod ukončili.

Na vrcholu    bod 4;   Celá trasa    Z tohoto nejvyššího místa této túry byly také nejhezčí rozhledy.

  Zatím co pejsek na tu krásu koukal s otevřenou mordou,

  Arnošt to vydatně zapíjel.

  Poté co jsme si mohli jako nealergici vychutnat vůni sušeněho sena,

  to s námi šlo už jen s kopce.

  Skoro bych zapomněl, pozdravili jsme se také s jedním kamenným ksichtíkem.

Tajemno    body 10 – 13;   Celá trasa    je tvořeno záhadným nápisem "TU TO JE", kamenným chodníkem, který vede odnikud nikam a chatkou (bod 10) ke které nevede žádný chodník. (Fotka chatky pochází z mé únorové návštěvy.)

  Jelikož se nám tady líbílo a byl tu krásný klid, tak jsme si zde udělali delší přestávku.

  Této "siestě" však předcházelo bloudění houštinami, které tam při mých únorových návštěvách nebyly. A tak bloudíce, jsme minuli výše zmíněnou chatku z bodu 10, a už se nám k ní nechtělo vracet.

  Když už nás odpočívání přestalo bavit, zamávali jsme z cesty vedoucí odnikud nikam na rozloučenou, v bodě 11 odbočili na v mapě sice zakreslenou, ale v terénu neznatelnou cestu a vydali se za dalším dobrodružstvím.

  Jak jsme kráčeli dál a dál, cesta se stávala zřetelnější a zřetelnější,

  až nás přivedla na starou asfaltku a po té jsme došli k zablácenému odpočívadlu.

Zablácené odpočívadlo    bod 14;   Celá trasa    K odpočinku se sice nehodí, ale Arnošt s pejskem tam shledali spoustu zajímavostí jako

  hráz ze které zurčela voda,

  tajnou chodbu a

  smozřejmě potok. Po hodinové rekognoskaci tohoto místa jsme se vydali na další cestu.

Pěkné odpočívadlo    bod 15;   Celá trasa    Takhle tamní jezírko vypadolo při mé návštěvě v únoru

  a takto při této návštěvě.

  Místo toto si pejsek prohlédl, ale nijak jej nezaujalo.

  Tak si sundal bágl a čekal na břehu,

  až si Arnošt udělá svou práci,

  poté se zvedl a po cestě vedoucí kolem potůčku Radvanov zamířil do Radvanova k autu.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d