Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa vytvořená stopařem, tedy trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)   

Trasa měří 62km a ty tři hrůzně vypadající kopce ve výškovém profilu nebyly tak strašné jak vypadají. Převládaly asfaltové cesty, ale jel jsem i po polních cestách. Aut bylo dost v okolí Kyjova, a cestou k Bukovanskému mlýnu, ale možná se lidé vraceli z práce. Zda je trasa náročná nevím – bylo hrozné horko, až 36°C, a to je každá túra namáhavá. GPS mi přišla vhod, ale nutná asi nebyla.

Ještě poznámka

Mapa celé trasy

  Zhruba mezi body 23 a 24 je jen uježděná hlína a za mokra tamní bláto bude asi hodně špatně průjezdné.

Akvadukt    bod 3;     Celá trasa    Drobné doporučení. Od akvaduktu se vraťte zpět do bodu 2 a pokračujte dál po asfaltové silnici. (Z bodu 4 se do bodu 5, tedy na zmíněnou asfaltku, nedá projet, brání tomu tam tekoucí Kyjovka. Já se nevrátil a z bodu 4 pokračoval rovnou do bodu 6. To co vypadalo, že bude vyježděnou cestou se změnilo na "louku", která se mému silničnímu kolu vůbec nezamlouvala.)

Drábovna (dům T.G.M.)    bod 9;    Celá trasa    se schovává za vraty, takže toto místo za návštěvu ani nestojí.

Rozhledna Vyšicko    bod 11;    Celá trasa   

Drážní těleso    body 12 až 15;   Celá trasa    Od bodu 12 až do Kyjova vede cyklostezka po bývalém drážním tělese a jede se po ni moc dobře. Co tam je po této železniční trati k vidění ukazují následující fotky. Na posledním obrázku je kilometrovník se sedačkama. Kilometrovníky v tomto provedení se sice na železnici nepoužívají, ale vypadají zajímavě.

Pomníček    bod 13;    Celá trasa    Řekne-li se jížní Morava, tak se našinci vybaví nejčastěji víno a vinný sklípek. A proto bývají lidé překvapeni, že se zde těžilo i uhlí, konkrétně lignit, což je nepříliš kvalitní, hnědé uhlí. A tento pomníček připomíná, které štoly a jámy Jarohněvický rybník skrýva pod svou hladinou. Více o Jihomoravských lignitových dolech Hodonín se lze dočíst ZDE

Kamenná brána    bod 14;   Celá trasa    Areál tento je nepřehlédnutelný. Vzhledem k tomu, že já v blahodárné působení kamenů uspořádaných či neuspořádaných nevěřím, pro "životní energii" chodím jinam, mohu jen konstatovat, že jsem si z areálu odvezl jen to, s čím jsem tam přijel.

Pletené stromy    bod 17;    Celá trasa    Když jsem si v mapě přečetl, že tam mají být pletené stromy, myslel jsem, že před deseti, dvaceti lety někdo "upletl karabáč" s mladých stromků a nechal je v zemi. Jenže míjejíc bod 17, marně jsem pátral po nějakých stromech. Tak jsem se vrátil, opět marně , nikde nic. Až teprve, když jsem tam projížděl potřetí, všiml jsem si tří keřů, a opravdu byly spletené.

Bukovanský mlýn a Alej českých panovníků    body 19 a 20;   Celá trasa    jsou součástí téhož areálu, i když alej z něj vyčuhuje cca 600m. Kromě koukání z rozhledny a okukování českých panovníků se tam dá i najíst a ubytovat. Více o tomto místě se lze dozvědět ZDE

1.   Bukovanský mlýn   bod 19;   Celá trasa    Funguje jako rozhledna. Zaujalo mne tamní vstupné – dospělí platí 50Kč a osoby menší než 120cm to mají zdarma.

2.   Alej českých panovníků   bod 20;   Celá trasa   

Rozhledna Súsedská    bod 28;    Celá trasa    dostala toto jméno asi proto, že ji postavily tři sousední obce. Líbila se mi a na rozdíl od těch dvou předchozích rozhleden, kde bylo hodně lidí, jsem tady byl sám. Ona k ní totiž vede jen polní cesta a tudíž je problém, dostat se až úplně k rozhledně autem.

V bodě 27, byla na sloupu šipka ukazující, že k rozhledně se má pokračovat dál po silnici. Já jsem šipku ignoroval a odbočil vlevo na polní cestu, která mne k ní bez problémů dovedla.

Svatá Trojice ve Vlkoši     bod 32 ;    Celá trasa    Když jsem ve Vlkoši zahýbal z hlavní silnice k nádraží, byla tam socha (obr 1) na které mi cosi nepasovalo, tak jsem u ní zastavil. Měl jsem pocit, že se jedná o Svatou Trojici, o čemž mne ujistil i na ni uvedený nápis, ale postavy tam byly jen dvě. Duch svatý chyběl.

Tak jsem hledal na Internetu a našel fotku z roku 2017 od Radka Linnera – obr. 2 (WIKIMEDIA), na které Duch svatý ještě je, a to v podobě holubice, tak jak jej viděl sv. Jan Křtitel po křtu Ježíše Krista. (V Bibli, třeba v evangeliu podle Matouše 3,16, je to popsáno takto: Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho.)

Stejně však ve mně zůstává dojem, že Duch svatý z druhého obrázku je jen náhrada za dříve uražený originál.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d