Z Bzence pískem do Hodonína
Cyklotoulání
Bzenec;žst-Starý hrad-Kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána-Zámek Bzenec-Bzínek rozcestí-Vracov sv. Vavřinec-Zahradní železnice-Knězová rozcestí-Váté písky-Soboňky-Rohatec nad žst-Ratíškovice kaple Panny Marie-Rúdnický mlýn-Muzeum ve Vagónu-Pomník parašutistům z operace Carbon-Ratíškovice-Dubňany-Hodonín;žst
Prolog Psal se rok 1993, a já jel na kole z Ostravy do Břeclavi. Tehdy z Moravského Písku vedla žlutě značená turistická cesta kolem jezírka Stolařka (viz obrázek). A protože jezírka mám rád, rozhodl jsem se, v tomto pozdním sobotním odpoledni, pokračovat dál po této žluté. Že tam jsou nějaké "Váté písky"? No a co, přece mě trochu písku nerozháže.
Už si nepamatuji, zda to bylo jetě na žluté, nebo až za ní na nějaké neznačené cestě, prostě s přibývajícím pískem se mi jelo čím dál špatněji (měl jsem sebou i vozík), až se nedalo jet vůbec a musel jsem kolo tlačit.
Z lesíku, který byl po levici, se ozývaly zvuky, jako když někdo nakládá něco lopatou. Nechal jsem kolo na cestě a zamířil mezi stromy, odkud ony zvuky vycházely. Po chvíli stromy skončily nad malým písečným srázem a dole jakýsi pán nakládal na vozík, co měl za autem, tamní písek. Slezl jsem k pánovi dolů – pro přemíru práce to ani nezaregistroval. Od malička mi doma vtloukali do hlavy, že se má zdravit. Tak jsem tedy pozdravil. Pán se tak lekl, až mu vypadla lopata z ruky. Poté, co opět začal dýchat, zeptal jsem se jej na nejjednodušší cestu ze své pískové šlamastiky. Pánovi se viditelně ulevilo a s radostí mi poradil. Do dnešních dnů ve mě zůstal dojem, že onen človíček tamní písek kradl a radost s jakou mi radil nepramenila z toho, že dělá dobrý skutek, nýbrž z toho, že jsem jen zbloudilý cyklista.
A tak jat nostalgií, rozhodl jsem se, že si tuto pískovou oblast opět projedu, přestože z Moravského Písku to po tehdejší žluté už nejde – zrušili ji.
Charakteristika trasy (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa vytvořená stopařem, tedy trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)
Trasa měří 45km a díky pískovému úseku mezi body 33 - 38 byla náročná - pologalusky, na kterých jsem jel, se hodně bořily a klouzaly, takže krásu tamního borového lesa jsem vnímal jen čichem, oči byly plně zaměstnány koukáním na cestu, abych si nenatloukl nos. GPS mi přišla vhod.
Bzenec body 3 - 21; Celá trasa
Navštívil jsem zde vršek Starý hrad a zámek. Za návštěvu však stojí i židovský hřbitov a kostel sv. Jana Křtitele. Více k oběma těmto místům lze najít v této mé túře a na stránkách města Bzence: Židovský hřbitov (jsou zde i telefonní čísla pro domluvení návštěvy hřbitova a obřadní síně); Kostel sv. Jana Křtitele.
1. Starý hrad – kaple bod 8; Celá trasa
Starý hrad je jméno kopečku nad Bzencem a kousek pod jeho vrškem stál takhle krásně zrenovovaný Citroën, který v sezoně nejspíš slouží k prodeji občerstvení.
Na kopeček Starý hrad je pro kolo nejlépe jet přes bod 6. Je to asfaltová cesta a kopec se dá bez větší námahy vyšlapat. Půjdete-li pěšky, bez kola, doporučuji použít schody - bod A. Pokud se dolů chcete dostat jinou cestou než nahoru jeďte nebo jděte přes bod 10. Já chtěl jet dolů po modré značce z bodu 9, ale on to je jen takový v trávě prošlapaný chodník, tak jsem to vzdal.
Vršek tohoto kopečku s kaplí sv. Floriána a sv. Šebestiána tvoří dominantu Bzence a je z něj krásný rozhled. Kaple bývá otevřená takto. Já však měl štěstí. Ač nebyly návštěvní hodiny, v kapli byl školní výlet, ona otevřená byla a děti dokonce zpívaly. O histori kaple se lze dočíst ZDE.
2. Zámek a park bod 16; Celá trasa
Bzenecký zámek má bohatou historii – neustále jej bořili a stavěli. Na posledním obrázku je stará lípa ze zámeckého parku (bod 17).
Vracov body 25 - 32; Celá trasa
To co mne přivedlo do této obce byla zahradní železnice – Železnice 600 (bod 25). Měla sice být zavřená, ale myslel jsem si, že někde nakouknu přes plot. Žádný plot k nakukování jsem nenašel, a tak jsem neviděl nic. Zato mne tady zaujal místní kostelík se svým bezprostředním okolím – bod 28.
Písek body 33 – 38; Celá trasa
Jak jsem se již zmínil v charakteristice trasy, byla tato část túry pro mne nejobtížnější. Kola se mi bořila několik cm do písku a to přední, při najetí na nějaký hrbolek, (třeba i šišku, kterých tam byla spousta) mi ujíždělo stranou a hrozilo, že spadnu. Tam kde bylo písku víc, jsem kolo musel tlačit.
A jedna rada. Pokud budete mít na výběr mezi cestou kde jsou v písku vyjeté koleje, nebo cestou, kde je písek prorostlý travou, jeďte po té druhé. Kořínky trávy ten písek zpevňují.
V bodě 36 je podjezd pod tratí kolem které leží Váté písky a kousek za podjezdem je véliká pískovna.
A jako milé překvapení jsem přijal v bodě 37 toto malé, v mapě nezakreslené, odpočívadlo.
Rúdnický mlýn bod 39; Celá trasa
Tento mlýn nebývá běžně přístupný, já se však rozhodl zkusit štěstí. Neměl jsem je. Závora s cedulí SOUKROMÝ POZEMEK VSTUP ZAKÁZÁN sice byla zvednutá, vlevo od brány mě na tabulce vítali, brána však dokořán otevřena nebyla, a odvahu, zkusit ji otevřít a vstoupit, jsem v sobě nenašel.
Ratíškovice body 40 a 41; Celá trasa
Nepřehlédnutelné je zde Muzeum "ve vagónu" (bod 40), v rámci kterého se lze projet i šlapací drezínou.
Druhé místo, kam jsem se zde zašel podívat byl pomníček parašutistické skupiny CARBON. Je sice jen kousek od muzea, v bodě 41, ale ukrývá jej les, a proto není do očí bijící. Jde se k němu přes koleje a pak chodníčkem mezi stromy, jak ukazuje šipka v posledním obrázku.