Trasa měří 15km. Nebýt sněhových závějí, byl by to po fyzické stránce průměr. Jenže ony byly, (obr. 1 a 2) a tak jsem, víc jak polovinu cesty mezi nima kličkoval, nezřídka se do nich bořil i 40cm hluboko a občas mi sníh sahal až nad kolena. Zkrátka, dal jsem si pořádně do těla. Závějě začínaly na úbočí Velké stříbrné/Srebrna Kopa (bod 8) a s několika přestávkami trvaly až do konce túry. Co se týče náročnosti na orientaci, tak po Petrovy boudy (bod 11) byla průměrná, ale pak přišla místa, kde prošlapaný chodník nahradila bílá, sněhová pláň bez stromů a tudíž i bez turistického značení a proto byla GPS nutná. Z uvedeného plyne, že túra byla náročná jak po fyzické stránce, tak i na orientaci. Toto vše mi však vykompenzovaly nádherné výhledy, kterých byla spousta. Převažovaly lesní cesty a chodníky, i když je většinou překrýval neprošlapaný sníh. Túra se mi moc líbila.
Do počátku túry v Pokrzywne jsem jel autobusem z Glucholazů, kam jsem přijel vlakem z Krnova. Autobusové stanoviště v Glucholazech / Dworzec Autobusowy / GŁUCHOŁAZY,D.A. je od vlakového nádraží vzdáleno 1,9km a rychlou chůzí jsem to ušel za 20 minut. Při pohledu z hlavní cesty stál autobus u předposlední zastávky vlevo a jel do Prudniku. Vystupoval jsem na zastávce Pokrzywna I (bod Start) a jízdenka stála 8 zl.
Jízdní řády polských autobusů jsou ZDE a lze je přepnout do češtiny. Jako počáteční zastávku napište GŁUCHOŁAZY,D.A. a jako cílovou Pokrzywna I. Lze používat i českou klávesnici. Po zadání prvního písmene se objeví nápověda. Klikněte v ní na symbol zastávky (fialový kroužek).
Ještě pár poznámek1. V mapě zakreslené výhledy v bodech 4 a 5 jsou již zarostlé.
2. Odbočení v bodě 7 není do očí bijící, značka je na pařezu (fialová šipka).