Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)  

Trasa měří 17km. Až po bod 9 to byla procházka, pak na Biskupskou kupu (bod 15 ) průměr a nepříjemný byl sestup z Biskupské kupy dolů. Je tam prudké klesání, jde se a místy i prodírá, mladým, hustým porostem. Mezi body 17 a 20 mi připadalo, že modře značená cesta vede jinudy než jak je zakreslená v mapě a tak jsem se tam trochu zamotal. Jinak byla trasa značená dobře. V závěru, když už jsem šel, za tmy, po neznačených cestách, mi GPS přišla vhod. Převažovaly lesní cesty a chodníky. Výhledů bylo hodně. Túra se mi líbila.

Doprava  

Do počátku túry v Jarnołtówku jsem jel autobusem z Glucholazů, kam jsem přijel vlakem z Krnova. Autobusové stanoviště v Glucholazech / Dworzec Autobusowy / GŁUCHOŁAZY,D.A. je od vlakového nádraží vzdáleno 1,9km a rychlou chůzí jsem to ušel za 20 minut. Při pohledu z hlavní cesty stál autobus u předposlední zastávky vlevo a jel do Prudniku. Vystupoval jsem na zastávce Jarnołtówek III (bod Start) a jízdenka stála 6 zl.

Jízdní řády polských autobusů jsou ZDE a lze je přepnout do češtiny. Jako počáteční zastávku napište GŁUCHOŁAZY,D.A. a jako cílovou Jarnołtówek III. Lze používat i českou klávesnici. Po zadání prvního písmene se objeví nápověda. Klikněte v ní na symbol zastávky (fialový kroužek).

Krzyżówka    bod 2;     Celá trasa    Slovo krzyżówka bývá používaná ve významu křižovatky, křížence nebo křížovky. Nic z toho tam není, stojí tam veliký kříž. A tak mne napadlo zda to nelze chápat symbolicky – stojíce před ukřižovaným Ježíšem, jsme na křižovatce svého života. Kterým směrem se vydáme?

Ke křížku jsem šel z bodu 2, vede tam prošlapaný chodníček.

Skałki "Karolinki"    bod 3;    Celá trasa   

Żabie Oczko    bod 4;    Celá trasa    Přístřešek co tam je, před deštěm moc neochrání – má malou a chatrnou střechu.

Olszak    bod 5;    Celá trasa    Tento vršek dal jméno zdejší přírodní rezervaci, i když sám v ní neleží. Zajímavý je členitý mužík na jeho vrcholu. Proč se ty kameny nesesypou, vysvětluje druhý obrázek – jsou poskládány na vyvráceném pařezu.

Park Zaginione Miasto Rosenau   bod 6;   Celá trasa    je areál s různýma atrakcema, který ale byl zavřený. Před jeho vchodem jsem poprvé v životě viděl člověka, kterému se z přemíry přemýšlení rozskočila hlava.

Kaplica polowa   bod 7;   Celá trasa    Pokud cestou nebudete zmírát hlady, nechte si svačinu na toto místo. Je zde hezké posezení pod přístřešky a dokonce je zde ohniště, kde si můžete rozdělat oheň.

Seiffentalschanze   bod 8;   Celá trasa    K vidění tu není celkem nic, a místo je zajímavé jen tím, že zde stával jeden z mnoha skokanských můstků, které v meziválečném období v Jeseníkách vznikaly a pak zase zanikaly. Seiffentalschanze bylo jeho jméno. Více o těch na české straně Jeseníků se lze dozvědět ZDE

Gwarkowa Perć   bod 9;   Celá trasa    Kdysi to býval lom, teď je to zpestření pro turisty (žebřík který tam je, lze obejít). V nejvzdálenějším koutě lomu na mne čekaly první rampouchy této zimy.

Piekiełko a Bukowa Góra   body 11 a 12;   Celá trasa    Z bodu 10 to byl kousek, tak jsem si tam odskočil. Na prvém obrázku je Peklíčko na druhém vršek Bukové Hory.

Plac Paula Lange   bod 13;   Celá trasa   

Górski Dom Turysty „Pod Biskupią Kopą”   bod 14;   Celá trasa    Kousek za chatou mne zaujala lékarnička z posledního obrázku. Tyto lékarničky instaluje a stará se o ně sdružení Apteczka na szlaku/Lékarnička na túře. Pokud jsem to správně pochopil, tak v případě potřeby si z ní vezmete co potřebujete k ošetření a po navratu z túry to nahlásíte, aby tyto chybějící věci mohly být doplněny.

Rozhledna Biskupská kupa   bod 15;   Celá trasa    nahradila dřevěnou rozhlednu z roku 1890, kterou zbořil vítr. Otevřena byla v roce 1898 u příležitosti 50ti let panování císaře Františka Josefa, po němž měla i jméno "Kaiser-Franz-Josef-Warte". Jsou z ní moc pěkné rozhledy.

Zřícenina Leuchtenštejn   bod 17;   Celá trasa    Žádnou impozantní zříceninu nehledejte, je to jen díra v zemi.

Skály    body 18 a 19;    Celá trasa    Skály tyto nejsou nikterak veliké, ale výhledy z nich jsou celkem pěkné. Jen cesta k nim a od nich byla nepříjemná – nebyl tam žádný chodník. K nim jsem šel trávou plnou jakýchsi "lian", do kterých se mi, jako do pytláckého oka, pořád chytaly nohy a hrozilo, že spadnu. Cestou od skal, jsem se zase musel prodírat hustým porostem.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d