Výškový profil; Trasa měří 22km. Podle výškového profilu má na začátku a konci prudké stoupání, mi to ale tak nepřipadlo a řadím ji mezi průměrné. Většina trasy vede po turisticky značených cestách a i na orientaci byla túra průměrná. Převažovaly lesní cesty a chodníky. Výhledů moc nebylo.
Ještě pár poznámek1. V našich mapách je trochu zmatek se žlutou trasou. Do žluté je totiž zahrnuta i Svatojakubská cesta, která je ale v terénu značená, jak velí tradice, mušlí hřebenatky, která může být doplněna žlutou šipkou. V polských mapách je to správně, jak je patrno z této dvojmapy, kde v levé polovině je česká mapa a v pravé polská. V té polské jsou pro označení Svatojakubské cesty použity symboly mušle.
Více o Svatojakubské cestě je ZDE.
2. Když přijdete v bodě 11 k oplocenému areálu s brankou a ta bude zavřená, nenechte se zmást značkou na stromě oznamující, že cesta zahýbá vpravo. Při zamčené brance je areál potřeba obejít zleva, při otevřené brance se asi prochází skrz areál.
3. Myslel jsem si, že po chodníku z bodu 15 dojdu na kopec Tylna Kopa. Nedošel, tento chodník již neexistuje.
4. Mezi body 20 a 21 jsem šel necelý kilometr po silnici. Naštěstí nebyla moc frekventovaná.
5. V bodě 24 opravovali most, proto je v mapě vyznačená uzávirka. V reálu se však nic neděje, Olešnice se dá přejít po dvou velikých kamench.
6. Na několika místech cesta vedla jen úzkým, ve vysoké trávě prošlapaným chodníčkem. Nejhorší to bylo u konce křížové cesty mezi body 33 a 34. Tam nebyl ani chodníček, jen neprošlapaná tráva až po pás. Takže nezapomeňte na repelent proti klíšťatům.
Já jsem se v Hlucholazech nijak nezastavoval a tak jen několik postřehů.
Hlucholazské nádraží není jen tak ledajaké nádraží. Je to jediné nádraží, které znám, kde se stále používá mechanické zabezpečvací zařízení, jehož nejviditelnějšími reprezentanty jsou mechanická návěstidla.
Ke kostelu sv. Vavřince (bod 3) máme jako Češi vztah - v roce 1428 jej totiž vypálili naši husitští předkové.
V bodu 5 jsem šel kolem věže Horní Brány, která snad funguje jako rozhledna, a pak v bodě 6 kolem kostela svatého Františka z Assisi. Kostel původně patřil evangelíkům.
V (bodě 7) je památník bojovníků za nezávislost Polska a pak už následují, alespoň z mého pohledu, dvě kuriozity.
Prvou je v bodě 8, na můj vkus, poněku úzký činžák a druhou, v bodě 9, zase veliký měšťanský dům, který tak pěkně vypadá jen proto, že je zabalen do fólie s potiskem domu. Ve skutečnosti je to podfuk, protože pod fólií se skrývá ruina.
1. Horská chata s rozhlednou bod 12; Celá trasa Celý areál, včetně Bismarckovy věže i chaty byl uzavřen, takže jsem se z rozhledny rozhlížet nemohl. Kousek od chaty, ale mimo její areál, je hezké místo k posezení a budete-li mít hlad a svou svačinu, i k posvačení.
2. Kaple sv. Anny a Wiszące Skały bod 13; Celá trasa Kaplička vypdá pěkně, stojí kousíček od okraje skal a část jejího soklu zdobí pomalované kamínky.
Více o tomto skanzenu je ZDE.