Charakteristika trasy  

Trasa měří 22km. Po fyzické stránce je túra průměrná, trochu namáhavější stoupání bylo na začátku za bodem 2, pak za hájovnou (bod 11) a kolem pramenu Tiché Orlice (bod 19). Túru mi ztrpčovaly přes cestu vyvrácené a polámané stromy, jako následek silných větrů v minulých týdnech. Bylo jich hodně, špatně se obcházely a přelézt, až na pár vyjímek, se nedaly. Na orientaci je túra průměrná, ale GPS na turisticky neznačených cestách, kterých je asi polovina, ulehčí život. Jde se většinou lesem po lesních cestách a to i asfaltových. Výhledy byly, a nejen z rozhledny.

Ještě poznámka
Mapa celé trasy

  Mezi body 24 a 25 byla od traktorů proježděná "cesta" a nemusel jsem PR Mokřiny obcházet.

Geocaching          Během túry jsem si všiml dvou kešek. Stránky: www.holbuj.cz, které na nich byly uvedeny mi nefungovaly, a tak nevím zda stále platí, že těch kešek je celkem 9, jak na nich píší.

Svatý Hubert    bod 3;     Celá trasa    Na podstavci má uveden rok 1922.

Samota Na Vinici    bod 6;    Celá trasa    Nevím zda jméno "Na Vinici" pochází od pěstování vinné révy. Pokud ano, působí představa vinobraní uprostřed Jeseníků zvláštně.

            Ze staré samoty tady zbylo jen několik rozpadlých zdí (obr. 1), ale možná, že zde vzniká zase samota nová (obr. 2).

             Také mne tam zaujal malý sloupek, stojící si jen tak, uprostřed louky. Napřed mne napadlo, že na něm byl přišroubován dřevěný sloup el. vedení, ale žádný navazující sloup tam nebyl. Pak jsem si uvědomil, že není betonový, ale kamenný. A proto se domnívám, že k němu kdysi byl připevněn dřevěný kříž.

             U bodu 7 je křížek nebo památníček po původních obyvatelích (obr. 1). A protože oni mluvili a psali německy a já ne, tak nevím proč a za jakým účelem jej zde postavili. Zato při pohledu zezadu, jsem si všiml, že asi chtěl upadnout a někdo jej zpevnil betonovým železničním pražcem (obr. 2).

             Na Vinici jsem chtěl odbočit v bodě 4, ale odbočení jsem přehlédl a zastavil se až v bodě 8. Cesta vedoucí z tama do bodu 7 však byla zavalená stromy a musel jsem je obcházet lesem. Proto při cestě zpět jsem to vzal z bodu 7 do bodu 8 (šedá linka) kolem skály (není v mapě zakreslená). Jen pro úplnost, skála při pohledu zespodu se mi líbila víc, než když jem na ni vylezl.

Lysina    bod 12;    Celá trasa    Tento vršek můžete klidně vynechat, není tam nic zajímavého (obr. 1). Nevynechejte však rozhledy z bodu 13, jsou moc pěkné.

Svatá Trojice    body 17 a 18;   Celá trasa    V tomto místě mne zaujalo několik věcí.

1.   Chata Wolfka   bod 17;   Celá trasa   

2.   Odpočívadlo   bod 17;   Celá trasa    Je hned za chatou a je veliké.

3.   Kaplička   bod 18;   Celá trasa    Kaplička se mi moc líbila.

4.   Jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna    bod 18;   Celá trasa    Tyto památníky byly budovány u příležitosti 40. výročí vlády tohoto knížete. Pokud by jste, tak jako já, spekulovali, proč je na informační tabulce uveden římskými číslicemi rok MDCCCXVIII, po našemu 1818, tak je to úplně prosté - špatně to opsali z jubilejního kamene. Správně má být MDCCCXCVIII, tedy rok 1898.

Pramen Tiché Orlice    bod 19;    Celá trasa    K pramenu vede prošlapaný chodníček a jak jsem zmínil již na počátku, svah je zde trochu prudší. V době, kdy jsem tam šel já, byl ještě navíc namrzlý a klouzal, což jsem si na vlastním těle vyzkoušel, tento den již podruhé. Při prvním uklouznutí jsem spadnul, tak říkajíc, na čumák a začala mě od páteře brnět noha. Při tomto druhém uklouznutí jsem spadl na záda, přesněji na baťoh. Tím se to nějak vykompenzovalo a noha mne brnět přestala. Takže i pád může být užitečný, pokud vhodně střídáte části, na které vaše tělo dopadá.

Odpočívadlo pod Jeřábem (Jeřábkem)   bod 21;   Celá trasa    Jsou z něj pěkné výhledy a za tu malou odbočku stojí.

Křížová hora    bod 26;   Celá trasa    Kdysi sem vedla křížová cesta a stál tady kostelík. Současně to bylo i oblíbené turistické místo, a proto zde postavili také chatu pro turisty. Hvězda Křížové hory pohasla po druhé světové válce a počátkem šedesátých let byly zbytky kostelíku i chaty zbořeny. Více o tomto místě je ZDE.

Při odchodu mi chvíli trvalo, než jsem našel žlutý chodník dolů k vlaku. Je docela nenápadný.

             Cestu k rozhledně střeží různé potvůrky.

            Kostel a křížovou cestu už připomínají jen tyto dva původní kříže a obrázek na desce kamenného stolu.

            Rozhledna má dole zastřešený ochoz s lavičkama. Výhled z rozhledny je pěkný, jen s focením jsou potíže - okna se nedají úplně otevřít a ruku s foťákem je potřeba prostrčit "škvírou". Co se týče uvedené otevírací doby, tak asi není dogmatem - ač byl březen, bylo otevřeno.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d