Charakteristika trasy    

Trasu jsme absolvovali autem, dlouhá je 20km a zaměřili jsme se hlavně na malebné kostelíky po původních obyvatelích – Rusínech (polsky Łemkowie). Ti se do konce 17 století hlásili k pravoslavné církvi, pak začali přecházet k řeckým katolíkům a počátkem 20 století se zase začali vracet k pravoslaví. Více o Rusínech si můžete přečíst ZDE. (Text je psán polsky, ale lze využít nabízený překladač.)

Powroźnik    bod Start;     Celá trasa    Kostelíky tam jsou nedaleko od sebe dva, ale ten dřevěný je malebnější. Pochází z roku 1600 a je nejstarším dřevěným, ortodoxním kostelem v polských Karpatech. Původně stál blíž k říčce Muszynka, ale skrz povodně, které jej ohrožovaly, byl počátkem 19 století přenesen na stávající místo.

Autem se dá přijet až k němu a v bodě Start je plácek, kde lze auto zaparkovat. Kostelem provází skvělý průvodce, pro Čecha však má asi jeden nedostatek, hovoří polsky. V pondělí bývá celý areál, včetně vlastního kostela, uzavřen.

Wojkowa    bod 3;    Celá trasa    Nedlouho po příjezdu nás zvoněním uvítal prostřední ze tří místních zvonů. Kostel pocházející z roku 1790 nebo 1792 byl uzamčený a tak jsme si jej prohlédli jen zvenčí. Kousek nad ním (bod A) je rusínský hřbitov, mající jen asi čtyři, poškozené náhrobky.

Kostel je nad vesnicí a dá se autem dojet až na parkoviště, které u něj je. Cesta nahoru (cca 200m) je vyložena kameny a vypadá jako chodník, a tak jsem si v prvé chvíli nebyl jistý zda tam mohu vjet.

Mofeta    bod B;    Celá trasa    Že mofeta je pronikání oxidu uhličitého z podzemí na zemský povrch jsem se dozvěděl až při tomto výletu. Jestli jsem to i viděl? Nevím. Když jsem koukal na vodu, kterou si měl kysličník probublávat, nabyl jsem dojmu, že není zrovna ve formě. Zato mne tam zaujal přístřešek a několik potvor u stezky.

V bodu 6 je plácek, kde lze zanechat auto. K vlastní mofetě se pak jde pěšky přes jakýsi rkreační areál.

Tylicz    bod 9;   Celá trasa    Na konci náměstí stojí proti sobě dva kostely. Zděný z roku 2007 a dřevěný z roku 1612.

  Zatím co ten novější byl přístupný celý,

  u toho staršího se dalo vejít jen do vstupní chodbičky a odtud pak nahlédnout do útrob kostelíku.

  Posledním místem, které jsme v tomto městečku navštívili byl zajímavý areál – bod C. Jak se mu říká nevím, ale nad vstupní branou měl nápis Vejdí v místa rozjímavě - modlitebního patriotizmu hloubavých Poláků, a uvnitř pak spoustu zajímavých soch, stavbiček a v "kameni tesaných" citátů.

Muszynka   bod Cíl;   Celá trasa    Kostelík byl zavřený a tak jsme si jej prohlédli jen zvenčí. Pochází z roku 1689 a je u něj hřbitov na kterém jsou i rusínské hroby napsané azbukou.

Auto se dá nechat na plácku u kostela.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d