Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)  

   Trasa měří 71km. Ty dva kopce na jejím začátku a konci nebyly tak strašné, jak se jeví ve výškovém profilu, a tak po fyzické stránce túru řadím k těm průměrným. GPS mi cestu ulehčovala, i když nutná asi nebyla. Převažovaly asfaltové silnice, jen dva zhruba 1,5km úseky byly nezpevněné (viz. poznámky). Pominu-li města, tak aut jsem potkával minimum. Vyjímkou byl výjezd z Głubczyc/Hlubčic, kde aut, až do bodu 45 jezdilo podstatně víc, ale pořád to bylo snesitelné. (Možná se lidé vraceli z práce, projížděl jsem tam totiž kolem 15té hodiny.) Ještě pár poznámek
Mapa celé trasy

1.  Přibližně mezi body 4 a 6 je první ze dvou nezpevněných cest a ta druhá je zhruba mezi body 16 a 17. U té druhé mě "pobavilo", že po ní jel bagr a cestu za sebou ničil. Tak jsem musel na cca 50m dolů z kola a bagr "předběhnout".

2.  Mám pocit, že to bylo někde mezi body 45 a 46, kde byla panelová cesta polátaná asfaltem, nebo asfaltová cesta popukaná jako by byla z panelů. Zkrátka, jelo se tam hrozně mizerně.

Mechanické semafory    bod Start;     Celá trasa    Jak je mým zvykem, když jsem v Glucholazech, nemohu nevzpomenout mechanické semafory používané na tomto nádraží – jiné nádraží, kde by byly také k vidění neznám.

Povodeň a císařovna      Celá trasa    Do dnešních dnů se zachovala potřeba mocných lidí, navštěvovat místa velikých katastrof. Avšak jen Bůh ví, zda je k tomu vede potřeba vyjádřit soucit s lidmi, které neštěstí postihlo, nebo potřeba ukázat světu, že mají soucit s lidmi, které neštěstí postihlo.

V Glucholazech a okolí, tímto neštěstím byla ohromná povodeň:

Trvala od 10. do 14. července 1903, kdy se za neustálého hromobití a blýskání z nebe, ve dne v noci, po pět dní, nepřetržitě valily proudy vody. Třetí den ji na náměstí byly už dva metry a seshora město vypadalo jako rozbouřené moře. Obdobně na tom byly i okolní města a vsi. Hororová zpráva přišla z Jarnołtówek. Nestačilo, že se zde zřítil kostel, ale z místního hřbitova voda vyplavila okolo sto mrtvol a roznesla je po obci.

8. srpna 1903 přijela do Glucholazů Její Výsost císařovna Viktorie, navštívila nejvíce poničená místa, zraněné v nemocnici a přislíbila pomoc. Nezůstalo, jak to často bývá, jen u slibů, ale císařská pokladna poskytla opravdu veliké částky na obnovu města.

Tolik výtah z kroniky.

Tuto návštěvu císařovny připomínají minimálně dva pomníčky. První jsem potkal v Glucholazech v bodě 7, obr. 1 a druhý u kostela v obci Jarnołtówek, bod 9, obr. 2. Ani jeden z nich není zakreslen v mapě.

Moszczanka / Dlouhé Mosty    bod 12;    Celá trasa    Zaujala mne zde krásně obrostlá hřbitovní kaple.

Łąka Prudnicka     bod 14;    Celá trasa    Zámek v této obci se nacházející, splňuje všechny normy pro pobyt Šípkové Růženky až na jednu: Houština, která jej ukrývá není tvořena šípkem.

Prudnik    body 17 až 22;   Celá trasa    Chtěl jsem navštívit a rozhlédnout se z nejstarší památky v Prudniku – vyhlídkové věže (bod 19, obr. 1), která je tím jediným co zůstalo po místním hradu, jehož model je na druhém obrázku. Měl jsem smůlu. Skrz nutnou opravu je věž do odvolání uzavřena. Tak jsem si město, jen tak, projel a něco z toho co tam je k vidění ukazují zbývající fotky.

Smirčí kříž    bod 24;    Celá trasa    je schovaný za stromem a kříž už moc nepřipomíná. O tom, co se zde stalo a kdo jej postavil jsem našel jen legendy, a to dvě. První říká, že jej postavili kamarádi zavražděného švédského, nebo pruského důstojníka a ta druhá, že zde během hádky zabil jeden ovčák druhého.

Veliká ruina velikého mlýnu     bod 25;    Celá trasa    Když jsem tímto místem projížděl, nešlo "mlýn" přehlédnout a tak jsem neodolal a zastavil. Dovnitř se nesmí, je tam několik cedulek proč, ale mne zaujala tato - česky: OBNOVA VSTUP ZAKÁZÁN.

Hraniční kámen královského města Prudnik    bod 26;   Celá trasa    Nevím jaký bych měl pocit, kdyby mi záhonem rajčat procházela hranice.

Osoblaha    body 28 až 31;    Celá trasa    Mým hlavním cílem zde byl židovský hřbitov bod 28, ze kterého jsou první dvě fotky. Hřbitov je obkolopen zahrádkářskou kolonií a vstup na něj není do očí bijící, proto jsem fialovou šipkou označil průchod mezi zahrádkama vedoucí k bráně hřbitova. Na zbývajících fotkách je vidět co jsem míjel při průjezdu tímto městečkem. Pomník z poslední fotky stojí trošku bokem, v bodě 31.

Hlubčice / Głubczyce    body 34 až 44;    Celá trasa    Byly mou poslední zastávkou této túry.

1.   Hradby      Celá trasa    Ve městě jsou zachovány fragmenty městských hradeb s baštama. Ta z prvního obrázku je k vidění v bodě 35 a ta z druhého v bodě 42. U bašty v bodě 43 jsem nebyl. Po návratu domů jsem však zjistil, že možná má i stříšku. Takže být v Hlubčicích znovu, zajel bych se podívat i k ní.

2.   Brána   bod A;   Celá trasa    Jsou to jen zbytky po bráně a přístup k nim je z bodu 40. Našel jsem pro ni tři názvy: Grobnicka, Klasztorną a Floriańska. První obrázek ukazuje jak to tam vypadalo na počátku 19. století a druhý jak to tam vypadá teď.

3.   Radnice   bod 38;   Celá trasa    Radnice byla na konci války zničena a stávající budova, napodobující stav před přestavbou z roku 1862, byla postavena v letech 2006 - 2008.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d