Charakteristika trasy  (Modrá, přerušovaná linka v mapách je trasa vytvořená v plánovači a šedá (červená) linka je trasa, po které jsem skutečně šel nebo jel.)  

   Trasa měří 86km. Co se týče kopců je taková normální. Nepříjemný však byl hodně různorodý povrch cest: Pěkný asfalt, rozbitý asfalt, kočičí hlavy, uježděný a ušlapaný štěrk a hlína a do toho se občas zamíchal písek, na kterém hrozilo rozbití nosu. Já jel na silničním kole a tak ty neasfaltové cesty mi daly docela do těla. Naštěstí těch dobrých cest bylo přece jen o něco více než těch špatných. GPS považuji za nutnost.

Ještě pár poznámek
Mapa celé trasy

1.  Docela důležitá poznámka, pojedete-li vlakem. Poslední z Glucholazů na Krnov jel v 18:11 a na Jeseník v 19:59. Další vlaky jely až druhý den ráno.

2.  Z bodu 11 se dá, nad vodním přepadem, projet přímo do bodu 15.

3.  Zhruba v bodě 16, je brána a vedle ní budka s nápisem KASA, tedy pokladna. Budka byla plná harampádí a nikdo v ní nebyl, tak jsem pokračoval dál. Asi po kilometru, na začátku jachtařského klubu, byla ještě jedna brána, tam však měli rovnou napsáno, žo pokud areálem jen procházím, nemusím nic platit.

4.  Mezi body 34 a 43 lze také přejít nad vodním přepadem. Sice to tam vypadá "nepřátelsky", ale mají tam napsané, že turisté procházet mohou.

Nádraží Glucholazy    body Start i Cíl;     Celá trasa    Jedná se o první zajímovost této tůry spočívající v tom, že je to jediné nádraží o kterém vím, že stále používá mechanické zabezpečovací zařízení, tedy i semafory jaké bývávaly za císaře pána.

Kostelík    bod 4;    Celá trasa    Když jsem projížděl přes Nowy Świętów zaujal mne vzhledem tamní kostel, ale dovnitř jsem nakouknout nemohl, byl zamčený.

Pochod smrti    bod 6;    Celá trasa    V mapě nezakreslený pomníček připomínající, že v lednu 1945 v těchto místech ubili němečtí dozorci 47 vězňů z Pochodu smrti, který směřoval z koncentračních táborů Auschwitz – Birkenautady (Osvětim - Březinka) do nitra Německa.

Vodní tvrz a Kámen přání    bod 12 a 13;    Celá trasa    Tvrz byla zavřená a ke kamenu nevím co mám říct.

Nyské jezero / Jezioro Nyskie    bod A;   Celá trasa    Ono to není jezero, ale přehrada se sypanou hrází zprovozněná v roce 1972. Po hrázi se pěkně jede a kouká kolem, a protože je tam i spousta laviček, dá se koukat nejen za jízdy, ale i v klidu. Líbilo se mi to tam.

Jak jsem se již zmínil v poznámkách, pokud vás výše zmíněná tvrz ani kámen nezajímají, můžete z bodu 11 projet nad přepadem rovnou do bodu 15.

  Od úseku mezi body 21 a 23 jsem si sliboval, že budu moci sjíždět dolů k vodě a spoustě klifů, které tam podle mapy mají být. Když jsem však několikrát místo k vodě dojel k bráně nebo jinému znamení, že tam nemám co dělat, tak jsem to vzdal. Zlákala mne až odbočka do bodu 22. Cesta dolů (obr. 1) za moc nestála, protože skrz písek to ujíždělo. Dole to nebyla také žádná sláva (obr. 2). Navíc tam bylo několik stanů bez osazenstva a tak jsem se mezi nima nechtěl moc motat a vrátil se nahoru.

Otmuchow    body 25 až 30;    Celá trasa    Zde jsem nakoukl na náměstí, odskočil si k zámku a pokračoval dál. (Náměstíčko je pěkné, ale zámek mne nijak nenadchl.)

Otmuchovské jezero / Jezioro Otmuchowskie    bod B;   Celá trasa    I zde se jedná o sypanou přehradu a to dokonce z roku 1933. Po hrázi se však jede hůř než u Nyské přehrady. Do bodu 44 jsou kočičí hlavy a pak uježděná hlína s kamínky.

1.   Bunkry   body 33, 36 a 37;   Celá trasa    Jsou kousek od hráze a jaký byl jejich smysl mi není jasné.

Jak jsem již naznačil v poznámkách. Pokud vás bunkry nezajímají, nebo se vám nechce vracet po v houštině prošlapaném chodníku přes bod 41, lze projít nad vodním přepadem mezi body 34 a 43 rovnou. Průchod vypadá takto, a je tam napsáno, že turisté procházet smí.

  Ten prvý v bodě 33 má jen střílny chránící jeho dva vchody. Z cesty vidět není, přesněji, vidět je jen hromada hlíny, která jej kryje.

  Druhý (bod 36) se svým kamenným obložením vypadá jako umělecké dílo.

  Ten poslední z bodu 37 už jako umělecké dílo nevypadá, ale zase na jeho náspu a v jeho těsném okolí rostou stromy v betonových ohrádkách.

2.   Uskočené schody   bod 43;   Celá trasa    A ještě taková malá kuriozitka. Z bodu 43 se nahoru na hráz jde po schodech. Schody mají po okraji betonový žlab, kterým se dá vést jízdní kolo. Divné mi přišlo, že v horní a spodní části je žlab na opačné straně schodů než v části prostřední. Takže, když jsem šel nahoru vedl jsem kolo, až do střední části, pravou rukou. Před střední části jsem si musel kolo přehodil a vedl jej levou rukou. No a před poslední části jsem si kolo opět musel přendat a dál je vézt zase pravou rukou. Ukazuje to fialová linka v obrázku.

Svět

Víra

Věda

Povídání

Komentáře

A   t o t o   j e       E n d