Trasa měří 40km a po fyzické stránce je průměrná. Na orientaci je náročnější průjezd Těšínem a pak úsek mezi body 44 až 51. Většina cest je asfaltových, jen mezi body 46 až 51 probíhá rekultivace a musel jsem jet i po uježděné hlušině a prošlapaném chodníku. Více je v poznámkách.
Ještě pár poznámek1. Modrá značka vedoucí mezi body 4 a 6 je v trávě prošlapaný chodníček, který se dá využít jako zkratka.
2. V bodě 7 jsem najel na cyklostezku, která není v mapě zakreslená, ale vede souběžně se silnicí č. 11 až do Těšína.
3. V bodě 23 je schod a tudíž je potřeba z kola sesednout a pak, (cca 40m) až do bodu 24, je jen v trávě vyšlapaný chodník.
4. Schody, které jsou mezi body 25 a 26 mají vedle sebe betonové korýtko, kterým se kolo da bez problémů vytlačit nahoru.
5. Bod 41 je zajímavý Rybím domem a archeoparkem, obojí stojí za návštěvu.
6. Odbočka v bodě 44 již neexistuje - namontovali tam svodidla a je nutné kolo přes ně přenést. Kolem hromady nepořádku, která je na počátku odbočky, vede krátký vyšlapaný chodníček, a pak už se dá bez problému jet po staré asfaltce.
7. Přibližně od bodu 46 začíná oblast, kde probíhá rekultivace. Cesty nakreslené v mapě neodpovídají úplně skutečnosti a je potřeba jet po cestách projetých nákladními automobily, což v případě bláta bude asi problematické.
8. Odbočka z bodu 47 je neprůjezdná. Pokračujete po silnici až k bodu 48, kde se ne moc prošlapaným chodníčkem dá vrátit na plánovanou trasu.
9. Pokud by vás v bodě 49 odrazovala takto nevábně vyhlížející stezka, neděste se. Dá se na kole projet a měří jen cca 50m.
Vlevo jsou fotky z roku 2018 a vpravo tytéž hroby v roce 2023.
Staré fotky zámku pocházejí z roku 1993 a jsou opět vlevo, no a nové z roku 2023 jsou vpravo.
Přes díru, které kdysi nejspíš říkali dveře, jsem nakoukl do místnosti s propadlým stropem. K mému velikému překvapení tam hned vlevo od tohoto vstupního otvoru viselo na zdi docela zachované jízdní kolo. Toto mě asi z celého zámku zujalo nejvíce, protože evokovalo otázky: Kdo je tam dal, proč je tam dal, kdy je tam dal, proč je pověsil na zeď – opření je přece jednodušší, proč si je neodvezl a spoustu dalších záhad.
takto roku 2018
a zde je fotka z roku 2023.
Čelní pohled z roku 2001 a 2018.
V tom roce 2018 se dalo přes rozbité dvěře nakouknout dovnitř, ale v roce 2023 už byly vchodové dveře zazděné.
Pohled od Karviné ze staré cesty Karvná – Český Těšín. Kostelík je úplně vzadu na horizontu. Fotka je z roku 1993,
na této z roku 2001 je vidět, že cesta se již částečně propadla a propad v rámci rekultivace zaváží haldovinou,
rok 2018. Vyfoceno až za propadlou cestou, tedy blíž ke kostelíku,
a zde je zhruba ze stejného místa fotka pořízená roku 2023.
Když se jelo od Karviné, stával vlevo od cesty dřevěný kříž. Jak vypadal v roce 2001 ukazuje levý obrázek, pravý obrázek je z roku 2018. Letos, tedy v roce 2023, jsem žádné zbytky po něm už neviděl.
Pohled ze stejného místa. Vlevo v roce 2018 a vpravo v roce 2023.
Rok 2001
Rok 2018. Na prvém obrázku je dole vidět kousek staré cesty Fryštát – Český Těšín.
Rok 2023
Za dob Rakousko-Uherska vedla silnice z Fryštátu do Těšína (tehdy ještě nebyl rozdělen na Český a Polský) tudy a v Polském Těšíně se dodnes tato ulice jmenuje Frysztacka, tedy Fryštácká. Po vzniku Československa a Polska tuto silnici v bodě 2 přerušila hranice a navíc, protože byl rozdělen i Těšín, vedla do Polského a ne do Českého Těšína. Tím bylo zkomplikováno propojení Fryštátu s Českým Těšínem, který byl v té době okresním městem. A toto, dle mého mínění, bylo hlavním impulsem pro stavbu darkovského mostu a vzniku nového silničního spojení z Fryštátu do Českého Těšína.
Prvý obrázek je z roku 2018 a druhý z roku 2023.