Tato túra byla zajímavá už tím, že štěstí muselo byt strašně unavené, jelikož si na mne sedlo hned třikrát.

1. Počasí, které prorokoval Aladin mělo být přijatelné, ve skutečnosti bylo ideální.

2. Rozhledna Doubrava, která přes týden bývá zavřená, byla přístupná.

3. Zřícenina Janův hrad, která nemá pravidelné návštěvní dny, byla rovněž otevřená.

Mohl jsem si přát víc?
Charakteristika túry     Túra měří 19km a řadím ji k těm lehčím. Až na tři drobnosti, o kterých se zmíním dále, vede po turisticky značených cestách, i když na jejím začátku by těch turistických značek mohlo být víc. První 4km se jde po asfaltce, což nemám moc rád, ale cestu mi zpestřovaly různé zajímavosti, které tam měli domorodci před svými domky (obr. 1,2). Většina trasy vede lesem, ale výhledů je také dost. Auto se dá nechat na parkovišti - na mapě trasy body Start/Cíl.     

Chladná studna - Kaple sv. Panny Marie Lurdské  (bod 3)   Toto místo se stalo poutním, na základě dvou zázračných uzdravení. Ať na zázraky věříte nebo ne, uvěřte mi alespoň to, že zde bylo příjemné posezení a nádherný klid. Více o tomto místě je ZDE

Rozhledna Doubrava  (bod 5)   Při cestě na ni není nutné scházet až dolů k přístřešku Pod Doubravou. V bodě čtyři lze odbočit na v mapě nezakreslenou cestu (obr. 1). Ta končí u mýtiny, přes kterou se dostanete až k rozhledně. A toto je ta první turisticky neznačená cesta, o které se zmiňuji na počátku.

K rozhledně jsem šel s představou, že bude zavřená a omrknu ji jen tak, z venku. Nejen, že zavřená nebyla, ale dokonce mi půjčili i dalekohled a tak jsem si rozhledy z ní plně vychutnal. Dole pod rozhlednou je občerstvení s lavičkama a možností umýt si ruce v historickém umývadle.

Více k této rozhledně, včetně informací o jejím otevření, se dovíte ZDE, ale je tam chybyčka - rozhledna zde nikdy nebyla, stály zde jen vojenské hlásky a triangulační věže geometrů, alespoň tak je to psáno v prospektu, který mi na rozhledně dali.

Výklenková kaplička  (bod 6)   Kaplička je věnována sv. Vendelínu. Že má být spolu se sv. Kryštofem patronem poutníků, jsem se dozvěděl až zde, obvykle je sv. Vendelín uváděn jako patron pastevců, zemědělců.

Sirný pramen  (bod 9)   Zacházka k němu má cca 1,5km, vede po turisticky neznačené cestě a v jednom místě na mne, spoza elektrického ohradníku, koukalo toto roztomilé zvířátko (obr. 1).

Vlastní pramen je vlevo od cesty v křoví za potokem, a neupozorní vás na něj ani váš nos - chybí typický sirný zápach. Pramen je totiž přikrytý víkem, které musíte nadzvednout. Naštěstí je tam informační cedulka a brod, který vás přibrzdí, a tak si myslím, že pramen minout nelze.

Prokopovský dvůr zvaný Janův hrad - zřícenina  (bod. 10)   Tento hrad (obr. 1) nemá žádné pravidelné návštěvní dny. Proto jsem měl hodně velikou radost, že jsem se trefil do doby, kdy tam byli fandové tohoto hradu a pustili mne dovnitř.

Shodou okolností zrovna čistili sv. Kryštofa, patrona poutníků. (obr. 2). Tedy po sv. Vendelínovi to byl další patron poutníků, kterého jsem ten den potkal.

Poslední obrázek jsem pořídil z vyhlídkové plošiny tohoto hradu.

Chcete-li se o této zřícenině a jejích fandech dozvědět více, mrkněte ZDE

Místo s rozhledem  (bod 11)  Zacházka k tomuto místu byla jen cca 800m a tak jsem si řekl, že se tam zajdu podívat. Výhled z něj je na obr.1, ale výhledy z cesty k němu vedoucí se mi líbily víc, obr.2.

Tato odbočka byla třetím a posledním kouskem túry, který vedl po turisticky neznačené cestě.

Vizovický zámek  (bod 14)   Normálně bych ještě ve Vizovicích navštívil Hasičské muzeum (bod 13) a zámek. Ale protože den se již nachýlil, zámek jsem jen obešel, nakoukl do zahrady a vystřelil domů.