Hostýnské vrchy
Z Rajnochovic přes skály, zemljanku, rozhlednu a kapličku, zpět do Rajnochovic
Rajnochovice;parkoviště-Hlavná-Sochová-Pod Ožíňákem-Tesáček-Orlí hnízdo-Čerňava památník-Pod Čerňavou-Humenec; partizánská zemlajnka-Jehelník památník-Kelčský Javorník-Holubova chata-Černá bařina-Pod Černou bařinou rozcestí-Kaplička svatý Duch-V Rosošném-Rajnochovice;parkoviště
Charakteristika túry Túra měří 15km a řadím ji k těm lehčím. Co se týče orientace, doporučuji GPS - kůrovec požral docela dost stromů a tak turistické značení není ideální a navíc, ne všude jsem šel po turisticky značených cestách. Výhledů je dost. Auto se dá nechat na plácku v bodech Start/Cíl
Hlavná Je to prvý
vrchol této túry, na který jsem vyšel. Protože podle mapy na něj žádná cesta nevede, odbočil jsem v bodě 2 z cesty a prodíral se přes křoviska vzhůru - kolmo na vrstevnice. Když jsem se prodral až na vrchol, zjistil jsem, že ona tam z bodu 3 cesta vede, jen ji do mapy zapomněli nakreslit. Na obr.1 šedá čára ukazuje kudyma jsem šel, obr.2 je pohled na vrchol ze "zapomenuté" cesty, a obr.3 je pohled z vrcholu.
Sochová Na tento
vrchol jsem chtěl odbočit z červené značky v bodu 5, ale nakonec bylo všechno jinak, jak je patrno z obr.1. Když jsem totiž přišel do bodu 4, uviděl jsem nahoře chatku, která v časech nekůrovcových byla ukrytá mezi stromy (bod A v prvém obrázku). Jak je mým zvykem, neodolal jsem a vylezl k ní.
No, a když už jsem byl nahoře tak jsem se nevracel, ale pokračoval vrchem. Na původně plánovanou trasu jsem se vrátil až v bodě 7. (Čekal jsem, že na ni narazím někde mezi body 6 a 7, ale nestalo se tak. Takže buď tam už není, nebo je někde níž.)
Skály Ze skal,
které následují za Sochovou, se mi nejvíc líbila ta z obrázků. Vedou na ni schody, na jejím vrcholu se dá pohodlně sedět a soudě podle čtvercových otvorů v ní, (obr.2) mívala kdysi i zábradlí.
Zajímavý je i strom, který se tam za větru o tuto skálu obrušuje a tímto masochistickým způsobem páchá sebevraždu (obr.3).
Studánka - pramen Bystřičky (bod 13) Protože jsem
potřeboval doplnit vodu, zamířil jsem k této studánce. Vody a bláta kolem bylo dost, ale z trubky odkud vytékat měla neteklo nic. A protože pramen je oplocený", utřel jsem hubu" a odešel s jazykem přilepeným na patro.
Orlí hnízdo (bod. 14) Doporučuji neminout.
Skály, které tam jsou, bývaly ukryté v lese. Nyní, opět díky kůrovci, ze svého úkrytu vylezly a jsou viditelné i bez hledání a jako přídavek se tam můžete kochat nádhernými výhledy.
Přibližně v bodu 14 je odbočka vpravo, která vás dovede nahoru na paseku. Já jsem to tam prochodil křížem krážem, jak je patrno z prvního obrázku. Bod A označuje místo, kde je chatka z posledních dvou fotek. Cestu, kterou k ní chodívají majitelé neznám, šel jsem tedy lesem, který tam lesáci ponechali.
Partizánská zemlajnka (bod 16) Snad pro lepší
ilustraci, jak partizáni za války škodili Němcům, je cesta k zemljance přehrazena zátarasem.
Kelčský Javorník - rozhledna (bod 18) Koukat se
z této rozhledny na svět dole, oku vždy lahodí.
Kaplička sv. Ducha (bod 20) Patřila do
areálu dětské ozdravovny, kterou postavil spolek sv. Václava roku 1924. Poté co komunisté ozdravovnu znárodnili, kaplička chátrala. Nyní se o její rekonstrukci snaží mládež z center Přístav a Archa.
Svíčka Co vše lze
vidět v silničním asfaltu, pokud se koukáte pod nohy, ukazují poslední dvě fotky. (Pro ty netechnické lidičky - je to zapalovací svíčka z benzínového motoru.)
A t o t o j e E n d