Z a j í m a v o s t i   z   t o u l e k

Beskydy
Na Radhošť a Jurkovičovu rozhlednu

Rožnov pod Radhoštěm;parkoviště-Pod chatou Mír;rozcestí-Černá hora;rozcestí-Velká Polana-Radhošť-Radhošť;hřeben-Pod Radhoštěm-Kamenné-Dolní Bečva-Hážovický Mlýn-Karlův kopec-Jurkovičova rozhledna-Rožnov pod Radhoštěm;parkoviště
 
Charakteristika túry     Měří 19km a je středně těžká. Výhledy začínají zhruba od Velké Polany a vrcholí, ale nekončí, Radhoštěm. Celá túra vede po dobře značených, turistických cestách.

Pamětní deska     Někde mezi Fotka body 2 a 3 jsem si, po levé straně, všiml této pamětní desky. Doma jsem hledal kdo je ten pán, po kterém je stezka pojmenovaná, a přitom jsem zjistil, že tato stezka z Rožnova přes Černou horu na Radhošť byla otevřena již v roce 1898 a pojmenovali ji podle ministerského rady Ing. Lea Veselého, který byl propagátorem turistiky.

Pamětní desku osadili v roce 1930, ale o několik let později byla ukradena. Kdy umístili desku novou jsem nezjistil.



Lavičky     Pokud si budete Fotka Fotka chtít v bodě 4 odpočinout na tamní lavčce, doporučuji zajít o kousek výš, ke křížku (bod 5; obr. 1), případně až do přístřešku (bod 6; obr. 2), kde jsou posezení příjemnější. Z přístřešku je již dokonce vidět kapličku na Radhošti.

Radhošť  (bod 7)   Pokud žijete Fotka Fotka Fotka Fotka v představě, že na Radhošti je dřevěná kaplička, tak vás tímto vyvádím z omylu. Kaplička je zděná a dřevem obložená (obr. 1 a 2).

Viditelnost byla veliká a rozhled z Radhoště také (obr. 3 a 4). Na levé straně horizontu v obr. 4 jsou vidět nějaké veliké zasněžené hory. Předpokládám, že se jedná o Tatry, Fatru nebo obojí.



Studánka  (bod 8)   Líc a rub Fotka Fotka studánky Pod Radhoštěm.

Lavička     U jedné chatky Fotka Fotka měli zajímavou lavičku.

Smetí     Cestou jsem Fotka potkal hromadu zbytků z auta. Není mi jasné, proč je jednodušší odvézt harampádí do hor, než do sběrného dvoru.

Bláto     Chodník nad Fotka Fotka Bečvou (bod 11) byl docela rozblácený a vedle chodníku to bylo ještě horší. O tom se přesvědčil náš pejsek. Chtěl si cosi vedle chodníku očichat. Jak tam vběhl, tak se předníma packama propadl do bláta a koukal na mě co má dělat. Tak jsem jej zavolal. Jenže. On nevycouval, ale otočil se. No, a v tu chvíli už byl v blátě až po břicho nejen předníma packama. Naštěstí, než jsme došli k autu, bláto uschlo a opadalo z něj.

Jurkovičova rozhledna  (bod 13)   Je moc Fotka Fotka Fotka pěkná, ale stejně jako v tom vtipu, mám k ní dvě zprávy. Jednu dobrou a druhou špatnou. Tak napřed tu špatnou. Rozhledna byla zavřená (obr.1) a tak jsem se z ní rozhlížet nemohl. A teď tu dobrou. Byl jsem tam ve chvíli, kdy se za ni snažilo schovat sluníčko a proto jsem mohl pořídit hezkou fotku (obr. 3).

Pokud si chcete o rozhledně přečíst něco víc, včetně otevírací doby, mrkněte ZDE.

A ještě ten vtip co jsem jej nakousl.

Franta a Palo už tři dny bloudí po poušti. Vodu sice mají, ale jidlo ne. A tak se rozdělí a jdou hledat něco k jídlu.

Když se večer zase sejdou, povídá Franta.

"Já jsem nenašel nic, a ty něco máš?"

"Jo", Palo na to. "Mám dvě zprávy, jednu dobrou a jednu špatnou."

"Napřed tu špatnou", skočí mu do řeči Franta.

"Tak jo. Našel jsem jen velbloudí trus."

"To je blbé", povzdechne si Franta.

"A co ta dobrá zpráva?"

"Je ho tam strašně moc", oznamuje Palo optimisticky.




A   t o t o   j e       E n d