Doporučuji nepřehlédnout dřevěný kostelík bod 2. obr. 1. Byl sem přivezen z bývalé Podkarpatské Rusi, která v letech 1919 až 1938 byla součástí Československa. Kostelík tam zakoupil a následně daroval "Okrašlovacímu spolku pro obec Kunčice a Čeladná", centrální ředitel "Vítkovických kamenouhelných dolů" Ing. Dr. Eduard Šebela. Prý to činil s vidinou, že v tomto pěkném kostelíku provdá svou dceru Miladu. Tato zde skutečně v roce 1937 svatbu měla, a brala si mladého hraběte Larische-Möniche. Více o tomto kostelíku je ZDE. Pokud kostelík bude zavřen, je možno nahlédnout dovnitř přes kukátko ve dveřích, které je na obr. 2 označeno žlutou šipkou.
Ještě poznámka
Já jsem auto nechal na plácku vedle silnice (v mapě body Start a Cíl) a šel po cyklotrase vedoucí po silnici. Bylo to velice nepříjemné a tak jsem v bodě 3 z cesty odbočil a v bodě 4 se napojil na žlutou značku. (Této mnou projité trase odpovídá délka túry 16km.)
Po této zkušenosti, považuji za lepší u kostelíku (bod 2) jen přistavit, a po jeho prohlídce pokračovat autem do bodu 9. Na tamním parkovišti (obr. 3) auto nechat a jít do bodu 5 po žluté značce. (Půjdete-li touto trasou, zkrátí se túra na 14km.)