Protože Aladin na pondělí prorokoval, po dlouhé době, pěkné počasí a jasno, zamířil jsem do Ondřejníků užít si nádherných kůrovcových výhledů. Proti obdobné túře z dubna 2020, která je k vidění ZDE, jsem část se Skalkou vynechal.

Charakteristika túry     Túra je krátká, má jen 11km a řadím je mezi lehké. Trochu namáhavější je jen její počátek - jde se necelé tři kilometry stále do kopce. Zbytek už, co se týče námahy, nestojí za řeč. Zato za řeč stojí nádherné výhledy. A jak jsem již psal v zajímavostech loni v dubnu, pokud si tyto rozhledy chcete vychutnat pospěšte. Rozhledy ty jsou kůrovcové a za deset let už nebudou a bude to "jen" procházka mladým lesem - už je vysázený.



Ondřejník vrchol  (bod 3)   Zajímavé mi přišlo, že oproti mé dubnové návštěvě byl dřevěný turista (obr. 1, 2 a 3) neoblečený a bez roušky. Možná tímto dává najevo své sympatie s iniciativou Chcípl PES.

Nebo, že by to nebyl turista, ale hospodský, kterému zavřeli hospodu a on ze zoufalství prodal i poslední oblečení včetně roušky, aby měl na chleba?

Pejsek náš     Nevím jak jste na tom vy, ale náš pejsek se může každému podívat zpříma do očí a kromě masa a nás, miluje i krásné výhledy.

Zima a jaro     Na závěr přidávám několik fotek vyfocených ze stejného místa pří této túře a při túře v dubnu 2020.