Charakteristika túry     Základní túra bez odboček měří 22km, ale má zvědavost mi ji protáhla na 24km. Nejsou na ni žádná prudká stoupání nebo klesání, ani jiné přírodní překážky a tak ji, po fyzické stránce, řadím k lehkým. Většina ji vede po turisticky dobře značených cestách, ale skrz tu neznačenou část trasy doporučuji mít s sesbou GPS. Trasa je moc pěkná, vede přes lesy, louky a nabízí hezké výhledy na druhý "břeh" Moravské brány, tedy Beskydy, Hostýnské vrchy a z rozhledny je vidět i Jeseníky na opačné straně.

Ještě dvě poznámky.

Výhledy mezi body 11 a 16 jsou převážně zimní - koukáte totiž přes listnaté stromy a v létě, až naroste listí, toho asi moc vidět nebude (obr.1).

V bodě 12 lze odbočit doprava na v mapě nezakreslenou cestu, po které také dojdete na modře značenou turistickou trasu nad váma. Doporučuji jít touto zkratkou.

    

Fulnek     První fotka ukazuje kostel Nejsvětější Trojice, když jsem ráno začínal, a druhá, když jsem večer končil. Obdobně, třetí fotka je pohled na rynek před túrou a na poslední je rynek po túře.

Památníky stříbrné (bod 3) a zlaté (bod 2) svatby      Na mapách.cz je chyba - přehodili těmto památníkům názvy. (Platí k 26.1.2021)

Více o rodu Čejků, kterým panství Fulnek patřilo v době, kdy byly památníky postaveny, je ZDE.

Památník Stříbrná svatba  (bod 3)   Je to ten vzdálenější od zámku a není jej z cesty vidět. Lze k němu dojít třeba z bodu 3, odkud k němu vede lesem prošlapaný chodník. Památník Zlatá svatba  (bod 2)   Je to ten bližší zámku a vede k němu cesta. Po přečtení informační tabule z druhého obrázku, mi přišla na mysl úvodní slova knihy Kazatel v Bibli:

"Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost! K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem? Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá navěky."

Nebo rčení: "Člověk míní, Pánbůh mění."

Stachovický vrch  (bod 4)   Pokud máte rádi rozhledy, tak v bodě 4 odbočte a jděte podle šedé čáry v prvním obrázku. Zpět na trasu se nejsnáze dostanete, když z bodu B půjdete po fialové trase přímo do bodu 5. (O žádný rozhled ani jinou pozoruhodnost nepřijdete.)

Kletné  (bod 7)   Zde, kromě přehrady je také stanice Československého Pony Expressu č. 21 - Suchdol nad Odrou.

Rozhledna Olšová  (bod 9)   Místo to je pěkné. Z rozhledny je daleký rozhled a posezení v altánku je také příjemné. Mimo to je zde i kříž, který mne zaujal jednak tím, že na vodorovném rameni má citát z Bible, a také svojí konstrukcí. Je svařen z železných U profilů, ale protože do nich jsou vsazeny dřevěné hranoly, vypadá při zběžném pohledu jako celodřevěný.

Ještě k tomu biblickému citátu. Ti, kteří si jej chtějí dát trochu do souvislostí nechť mrknou ZDE (Poznámka k odkazu: Jidášův otec Šimon je jiná osoba než Šimon, který je zmiňován na dalších místech.)

Zlatý důl  (bod 10)   Je jako každý důl. Díra v zemi obehnaná ohradou. O kousek dál (bod 11) je ještě štola Pohoř, ale u té jsem se nezastavoval.

Loupežník Šimák  (bod 13)   Informační tabule, která je zde umístěna, mi rozšířila mé chatrné znalosti zbojníků / loupežníků, kteří zde ve Slezsku a na Moravě působili. K Ondráši, Juráši a Jánošíkovi, který v našich končinách jen hostoval, mi tedy přibyl i Šimák. (Loupežníky, kteří jsou našimi vrstevníky nepočítám.)

Výhled na Odry  (bod 15)   Ony ty výhledy tam jsou dva, těsně vedle sebe. Jeden je zpod elektrického vedení, druhý od kříže. K tomu druhému je potřeba z trasy obočit a kousek sejít dolů.

Hraniční studánka  (bod 16)   Chcete-li se ke studánce podívat, musíte opět z trasy dbočit a sejít kousek dolů.

Stříbrné jezírko  (bod 17)   Turistické značení na rozcestí ke Stříbrnému jezírku není ze směru od Oder vidět - je z opačné strany stromu. Proto je potřeba si tuto odbočku hlídat.

Po přečtení informační tabule (obr. 3) se nemohu zbavit dojmu, že dnešní ekologičtí aktivisté a ochránci přírody mají štěstí, že tehdy, v tom šestnáctém, sedmnáctém století ještě žádní ekologičtí aktivisté a ochránci přírody nebyli. Kdyby totiž byli, tak by určitě v Přírodním parku Oderské vrchy žádnou šachtu otevřít nedovolili. A pokud by toto povolení přece jen nějaký hnusný lobbista prosadil, tak po jejím uzavření, by se musela provést rekultivace.

Tedy, dneska by žádné Stříbrné jezírko neexistovalo, rak říční, čolek obecný a horský, kuňka, skokan, ropucha obecná, kosatec žlutý, vachta trojlistá a ďáblik bahenní by neměli kde žít a dnešní ekologičtí aktivisté a ochránci přírody by tady neměli koho chránit.

Obelisk J. A. Komenského  (bod 18)   Toto byl poslední cíl mé cesty. Problém byl v tom, že jsem k němu dorazil až za tmy. Proto mohu nabídnout jen pohled na obelisk nasvícený čelovkou a bleskem.