Charakteristika trasy     Trasa měří 66km. V jejím úvodu je krátké, ale prudší stoupání na Rajstnu kde je Muzeum železné opony a o kousek výš jedna ze zdejších romantických staveb - Kolonáda. Když pak po protější straně Rajstny sjedete dolů, čeká vás už jen rovinka, kde největší kopec představuje železniční nadjezd. Většina trasy vede po asfaltových cestách, a i ten neasfaltový zbytek jsem projel, bez problémů, na silničnim kole. Protože se jede nejen po značených cyklostezkách, doporučuji mít GPS.

Přímo ve Valticích jsem se nezastavoval, jejich prohlídka by totiž zabrala docela dost času. Navíc si myslím, že je vhodnější si Valtice projít bez kola.

Belveder  (bod 2)    Kousek nad vlakovou zastávkou, kde vystoupíte je zámeček Belveder, který byl zpřístupněn letos, tedy v roce 2021.

Kolonáda  (bod 5)    Při cestě ke ke Kolonádě se můžete zastavit v Muzeu Železné opony (bod 4) .

Poté, co Železná opona spadla a byla zpřístupněná dříve zakázaná hraniční pásma, vyrazil jsem hned v roce 1990 do těchto míst na kole. Díky tomu jsem Kolonádu zastihl ještě se "špačkárnou", obr. 1 . Říkalo se tak věži ze které pohraničníci sledovali okolí, zda se neblíží nějaký nepřítel. Zajímavé bylo, že jsem je vždy viděl koukat do našeho vnitrozemí.

Když jsem u Kolonády byl o rok později, tedy v roce 1991 "bambelaly" její vchodové dveře ve větru a mohl jsem si bez problémů vylézt nahoru (obr. 2). V těch letech tyto stavbičky v Lednicko - valtickém areálu ještě nebyly turistickou atrakcí a obvykle jsem tam byl sám.

Časy se mění a při letošním toulání jsem si na samotu rozhodně stěžovat nemohl obr. 3.

Ruina Katzelsdorfského zámečku  (u bodu 8)    Toto místo zatím turistickou atrakcí není. Kromě bufetu a hlasité hudby tady chyběli i návštěvníci a byl jsem zde sám - jako za starých časů.

Budovatelé lepších zítřků začali zámeček přestavovat na ruinu zhruba v polovině padesátých let minulého století a přestavbu dokončili počátkem šedesátých let, století téhož. Nyní se spolek nadšenců snaží o přestavbu této ruiny zpět na zámeček. Snad se jim to povede.

Fialová linka z bodu 8 v mapce ukazuje přibližně cestu, která vás k zámečku dovede.

Kousek od zámečku jsou také Boží muka (bod 9) , u kterých jsou i jakésy zátarasy z kolejnic.

Soutok Dyje a Moravy  (bod 16)    Posledních několik set metrů se k soutoku jede po prkenné cestě (obr. 1). V bodě 15 můžete přistavit u historického hraničního kámene (obr. 2) a po ujetí cca 300m už budete nuceni zastavit definitivně, protože dál cesta nevede - jste u soutoku v bodě 16 . No, a pokud do levého ucha leze slovenština do pravého němčina, zezadu doráží čeština a zepředu šplouchání dvou řek, zničí to i pejska. Jediná pomoc je sklapnout uši a utéct.

Zámeček Lány  bod 21    V tom roce 1990, kdy jsem se do těchto míst mohl poprvé podívat, zámečku ve štítě vévodil hraničářský symbol - pes (obr.1). I přes tento "hrdý" symbol bdělosti byl zámečk zchátralý. Dneska tam už žádný symbol není, ale zato zámeček opravují. Dokládá to i silueta na střeše, která je dělníkem živým, z kamene netesaným (obr.5).

Kaple ve hvězdách  bod 23    Sympatická, ale velice zvláštní kaple pod širým nebem. Budete ji mít po levé straně a já jsem ji napřed přehlédnul a musel jsem se vracet. Při zpáteční cestě od kapličky si můžete odskočit k jezírku bod 24 , kde se dá koupat, i když křišťálovou vodu nemá ani omylem (obr.3).

Zámeček Pohansko  bod 26   V zámečku je expozice související se slovanským hradištěm, které se v těchto místech kdysi nacházelo. První obrázek ukazuje jak zámeček vypadal v roce 1990, druhý je ze současnosti.

V úvodu zmíněná expozice zde byla už za socialismu, a proto byl zámeček, i přes svou polohu v zakázaném hraničním pásmu, přístupný. Ale nebylo to jen tak jednoduché. Na silničce ze směru od Břeclavi (bod 29) byly zátarasy, u kterých hlídali vojáci. Zájemce o vstup zkontrolovali podle občanského průkazu, pak někam zavolali, tam se asi zjišťovala nezávadnost tohoto zájemce, a pokud byl shledán nezávadným, mohl jít dál. Jak toto už nefunkční kontrolní místo vypadalo v roce 1990 je vidět na obr. 3 a 4.

Kousek za zámečkem bod 27 je "Muzeum lehkého opevnění na Pohansku" obr. 5 a 6. Hlavním exponátem tam je bunkr (ŘOPík), který je, ale přístupný jen po předchozí domluvě na tel. +420 608 406 203.