Charakteristika trasy     Trasa měří 39km. Cyklotrasy, které na ni převažují, vedou po málo frekventovaných cestách, mírně zvlněným terénem. Vyjímkou je stoupání na rozhlednu Floriánka (bod 12) . Další větší stoupání je na Starý hrad nad Bzencem (bod 24) , ale tam jsem kolo vytáhl po schodech a tak tento kopec nepočítám. V Buchlovicích je hezký zámek a park (bod 9) . Jelikož to tam již znám, projel jsem Buchlovicemi bez zastavení. Túra se mi líbila.

Původně jsem chtěl dojet přes Milotice až do Hodonína. Nebylo mi to však dáno. Nahoře, na Starém hradu se mi přetrhl řetěz (obr. 1). Podařilo se mi jej sice nějak spravit, ale nevěřil jsem mu a tak jsem raději túru v Bzenci ukončil.

Velehrad - bod 3. Na obr. 1 je na něj pohled z měně obvyklé strany. O kousek dál v bodě 4 , je odpočívadlo s přístřeškem v podobě cyklosedadla (obr.2) a je tam i maxizvonek na kolo (obr.3), který však má hlas gongu.

Tupesy - bod 6.    Tento obelisk připomíná, že zde v roce 1990, přistál vrtulník s papežem Janem Pavlem II.

Smraďavka - Leopoldov - bod 10    Jsou zde sirné lázně, a mimo ně, i moc hezky upravený rybníček, kde si své krunýře vyhřívaly i dvě želvičky (obr.3).

Rozhledny Floriánka a Doubí - body 12 a 14 Tyto rozhledny jsou nejvýšším bodem této túry. Floriánka (obr.1, 2) je kousek od cesty, Doubí (obr.3, 4) je přímo u silnice. Mezi nimi, je na křižovatce v bodě 13 , zajímavě řešený kříž andělů strážných (obr.5, 6).

Zámek Ořechov - bod 15    bývá většinou nepřístupný.

Bzenec  

Pípa - bod 18.    Hned, když jsem odbočil do zámeckého parku, zaujala mne pípa z 1. a 2. obrázku. Když jsem ji tak okukoval, začaly se z ní ozývat tyto zvuky, a tak jsem dospěl k závěru, že se tam usadila nějaká rodinka pivních ptáčků.

V parku je i 900 let stará lípa, ale na tu jsem jaksi pozapomněl a vůbec k ní nezajel.

Zámek - bod 19    Zámek se mi líbil, i když je nepřístupný a pamětníci jeho poslední celkové opravy už asi nejsou mezi živými.

Starý hrad - bod 24 je jméno kopce, na kterém už dlouho místo hradu stojí kaplička sv. Floriána, od které jsou krásné výhledy po okolí.

Židovský hřbitov - bod 27   Hřbitov má i obřadní síň, v ni jsem ale nebyl. Na jejich dvěřích však byla cedulka s telefonními čísly, kam zavolat v případě zájmu o otevření, jinak zamknutého, hřbitova. Já jsem zavolal na první číslo a na hřbitov mne pustil pán z domku vedle hřbitova, takže to bylo bez čekání.

Na posledním obrázku je zbytek tamní staré ruční pumpy na vodu, která mne, jako technicky založeného člověka, zaujala také.

Kostel sv. Jana Křtitele - bod 28    U tohoto kostela jsem neměl v úmyslu se nějak zastavovat. Úmysl mi však zviklala cedulka před kostelem, hlásající, že kostel je otevřen. Neodolal jsem a vstoupil. Byl jsem tam úplně sám a ovanul mne klid a chrámová vznešenost.

Posadil jsem se a přemýšlel o věcech, které v klidu tohoto místa začnou člověku kolovat hlavou. Mimo jiné se mi vybavovaly i vzpomínky, na zážitky z doby, kdy ještě vládli komunsté, kostely se nevykrádaly a byly běžně otevřené. Tehdy jsem si mohl téměř kdykoliv, během svých toulek, do nich jít sednout a v tichu s pocitem Boží blízkosti si urovnávat své nitro.