Charakteristika túry     Túru řadím mezi ty lehčí. Celá vede po turisticky značených cestách a převážně listnatým lesem. Výhled byl jen 1 (slovy: Jeden) - rozhledna nad Salaší.

Pokud budete mít chuť, tak jako já, v bodě 4 odbočit na neznačenou cestu a projít po ni kolem Hladového mostu (tento most není v offline mapách zakreslen) do bodu 5, tak si tuto chuť nechte zajít. Tato odbočka již neexistuje. Je tam sice od lesních strojů vyježděná cesta, ta ale po cca 400m končí v lese.

Úsek mezi body 18 a 19 byl po dešti, docela rozblácený a navíc byl zarostlý, jako by nebyl moc používán (obr.1 a 2). Když jsem pak dál, někde kolem bodu 20, narazil na docela slušnou, v mapě nezakreslenou, lesní cestu vedoucí směrem na Gavendovu skálu (Na obr.3 je to ta pravá cesta.), napadlo mě, že se od skály do toho bodu 20 možná dá jít přímo, ale neověřoval jsem to.

    

Vzpomínka na vojnu     Když jsem v Salaši vystoupil z autobusu, motala se tam skupina vojáků. Tak jsem začal velet: "V dvojřad nastoupit" nastoupili, "vlevo v bok" znali to, otočili se, "za mnou, pochodem vchod" pochodovali za mnou, "zpívat Okolo Hradce v malý zahrádce" nezpívali, prý tuto písničku neznají, ale mohli by rapovat. Tak jo. Po chvíli zjistili, že se na rapování nedá pochodovat. To jsme však už byli kousek od rozhledny a tak jsem zavelel: "dozpívat", "rozchod" (obr.2).

Rozhledna   (bod 2)    Rozhledna Salaš je hezká. Pokud nevíte co je na posledním obrázku, nemusíte mít mindráky - je to kus rozhlednové konstrukce.

První pomoc      Na silnici ležel nějaký zkolabovaný sršeň a mraveneček, který se tam nachomejtl, se mu snažil dávat umělé dýchání z úst do úst. Začal však tu sršní pusu hledat na špatném konci.

Studánka U lvích hlav  (bod 6)   Je tam lvice a lev. Pracovala však jen lvice. Lev měl hubu sice také dokořán, ale nic mu z ní neteklo.

Zvonička  (bod 9)   Na Bunči mají kouzelnou zvoničku.

Torzo dálnice     Není příliš známo, že Československo začalo stavět dálnici již před válkou. Jedna její část měla vést i přes Chřiby a trasa této mé túry vedla značný kus souběžně s trasou plánované dálnice.

V bodě 11 lze odbočit k nedostavěnému dálničnímu mostu (obr. 1 a 2). Vede tam jen prošlapaný chodník a skrz hustou vegetaci není most z cesty vidět.

V bodě 12 lze obočit na vyšlapanou cestičku, která vás dovede na modře značenou turistickou cestu. Pokud po příchodu na tuto modrou zahnete vpravo půjdete po náspu bývalé dálnice, i když to už není poznat (obr. 3). Po náspu (modrá značka) dojdete do bodu 13, a budete stát nad dálničním propustkem (obr. 4 a 5). Ani tento propustek není z cesty viditelný.

Terčík 15 označuje další dálniční propustek, tentokrát viditelný i z cesty (obr 6).

Rozhledna     V bodě 14 se dá odbočit na rozhlednu Brdo, a zajít si tam jsem v úmyslu měl. Jenže. V červnu mají přes týden zavřeno a navíc se udělala mlha (obr. 1).Snad mi uvěříte, že zavřená rozhledna ukrytá v mlze, nepředstavuje lákavý cíl, a tak jsem ji minul bez povšimnutí.

Přívěs     Viděl jsem nákladní přívěsy, obytné přívěsy, ale posedový přívěs jsem ještě neviděl. Jestli s ním lze jet alespoň 80km/hod - tedy po dálnici, se mi zjistit nepodařilo.

Gavendova skála  (bod 16)   Když jsem přišel na Gavendovu skálu a uviděl tam balvan z obr.1 a nic víc, řekl jsem si, že pan Gavenda byl pěkný šprýmař. Pak jsem pochopil, že je potřeba sestoupit dolů. Dolů vede, ne moc výrazný, ale přesto znatelný chodníček po kterém se skála dá obejít. Jestli začnete vpravo a vyjdete nalevo, nebo půjdete opačně je lhostejné.

V roce 1945, v těchto místech havarovala dvě sovětská vojenská letadla. Tuto havárii symbolizuje černý kříž namalovaný na pravé skále druhého obrázku.

Pokud vám Gavendova skála nestačí, lze si odskočit k vedlejším skalám (terčík 17). Jsou zhruba stejně veliké jako ta Gavendova.