Charakteristika túry     Pokud projdete úsek mezi body 5 a 8 po modré turistické značce, jedná se o túru středně těžkou. Pokud půjdete tak jak je zakresleno v mapě (přes bod 7), stane se túra těžkou - vysvětlení je uvedeno níže. Většina túry vede po turisticky neznačených cestách, proto doporučuji mít sebou GPS. Přestože se jde převážně lesem, nějaké výhledy se také najdou.

Odbočka v bodě 3 je ve skutečnost o něco dříve, než je nakreslená v mapě. K vodopádu, terčík 11, je nejlépe jít přes bod 10. Vede tam pěkný chodník, který však v mapě zakreslen není. Odbočka v bodě 15 již neexistuje a je potřeba odbočit (přibližně) v bodě 14. Tento kousek cesty mezi body 14 a 16 není v mapě také zakreslen.

Stupně vítězů     Když jsem míjel jednu kůlnu, zrovna vystupovali na stupně vítězů tři nejlepší lovci myší.

Slepá cesta     Cesta, na kterou jsem v bodě 5 odbočil z modré značky si v bodě 7 jen tak skončila (obr. 1), i když mapa tvrdila, že vede až nahoru. Měl jsem na vybranou - buď se vrátím, nebo se lesem vyšplhám cca 100 až 150m do pořádného kopčiska. Rozhodl jsem se pro šplhání. Kopec už sám o sobě by mi dal docela zabrat, ale ono to tam návíc ještě podkluzovalo.

Cestou jsem narazil na několik náznaků jakýchsi chodníčků. Po jednom jsem zkoušel jít, ale končil v křoví a tím pádem byl nepoužitelný. Nezbylo, než jít přímo vzhůru. Alespoň byla snadná orientace, GPS jsem nepotřeboval.

Druhý obrázek ukazuje kopec při pohledu zespodu, třetí je pohled dolů z cesty, na kterou jsem se dostal po jeho zdolání.

Studánka     V bodě 6 je studánka s křišťálovou vodou. Přístup k její vodě je však obtížný. Jednak se jí hrozně těžce otevírají dvířka, no a když je otevřete, zjistíte, že studánku hlídají vosy.

Vysutý vodopád  (terčík 11)    Na rozdíl od mé poslední návštěvy, kdy byl prakticky bez vody, tentokrát vodu měl, i když o nějakém hučícímu vodopádu se ani nyní hovořit nedalo.

Pokud budete chtít sestoupit dolů k vodopádu, vezměte si cca 20m lana. Strž, ve které se vodopád nalézá má docela strmé srázy.

Doplnění z 25.10.2020

Protože září i říjen tohoto roku byly docela deštivé, dospěl jsem k závěru, že Vysutý vodopád by už mohl mít konečně dost vody a vypravil se k němu - letos už po třetí. Nazklamal. První dvě fotky ukazují jak vypadal v dubnu, třetí je z června, no a poslední z října letošního roku.

Kaplička  (bod 18)   Jedná se o klasickou kapličku jakých lze v naší krajině nalézt stovky, možná i tisíce. Tato mě zaujala svým okapem, byl ze dřeva.