Z a j í m a v o s t i   z   t o u l e k

Beskydy
Šance-Smrk-Velká poláň-Šance
 



Charakteristika túry     Túru bych po fyzické stránce zařadíl do horní části středně těžkých, a díky bloudění v lese byla náročná na orientaci. Je potřeba mít sebou GPS. Šel jsem po značených i neznačených lesních cestách a stezkách, a také jsem musel jít, jak jsem již naznačil, přímo lesem. Výhledů bylo nejvíce v okolí Smrku.



Skály  (bod 2)   Byl jsem zvědav Fotka Fotka na v mapě zakreslené skály. Z chodníku téměř vidět nejsou, musel jsem z bodu 2 k nim zajít. Nic moc. Jejich výška se pohybuje kolem 2m.

Neznačená stezka mezi body 3 a 8     V bodě 3 jsem Fotka Fotka zahnul na turisticky neznačenou stezku s představou, že v bodě 6 odbočím vlevo a dostanu se zpět na žlutou značku. Nedalo se, v mapě zakreslená odbočka vlevo už neexistuje, proto jsem pokračoval rovně až do bodu 7. Cesta, na kterou jsem se tam napojil byla v okolí tohoto bodu zarostlá, ale pak už jsem bez problémů po ní došel až na vytouženou žlutou. Chůze po lesní stezce vyjma okolí bodu 7 byla sice příjemná, ale příště bych už šel z bodu 3 do bodu 8 přímo po žluté značce. První fotka ukazuje stezku a druhá cestu v bodě 7.

Smrk-sedlo   (bod 9)    Bylo to první Fotka Fotka Fotka místo s pořádným rozhledem (obr 1) a jde se odtud na Malý i Velký Smrk. Zatím co na Velký Smrk vede červeně značený chodník, na Malý Smrk se jde jen po v mapě nezakreslené, vyšlapané stezce (obr 2), a z vrcholu (obr 3) je potřeba se stejnou cestou vrátit zpět do sedla.

Wolfram     Tento Wolfram Fotka Fotka není kovem, ale názvem paraskupiny vyslané z Londýna, která zde během války, konkrétně v roce 1944, působila. Na prvním obrázku je tabulka, která skupinu připomíná (bod 13). Druhý obrázek (bod 15) ukazuje pomníček stojící na místě, kde byl zákeřně zavražděn člen této skupiny Josef Bierský.

Jídelna pro zvířatka  (bod 14)   Cestou mne zaujalo Fotka Fotka Fotka Fotka Fotka to, co je vidět na prvém obrázku, a já neodolal a šel si to prohlédnout zblízka. Když jsem pak na zemi uviděl bochníky chleba, kukuřici a o kousek dál sůl, pochopil jsem, že se tu mohou napapat zvířátka. Jen jsem pořád nechápal, k čemu je ta podivná věc z prvního obrázku.

Po nahlédnutí do otvoru ve spodní části této podivnosti (obr 2), jsem na to asi přišel. Myslím si, že se jedná o nějaký automat na rozhazování kukuřice.

No a poslední obrázek ukazuje motivaci této lidské starostlivosti o zvířátka.



Bloudění     V bodě 16 jsem Fotka Fotka Fotka Fotka Fotka odbočil na lesní cestu, která byla docela moc rozježděná od lesních strojů (obr. 1). Už, když jsem po ní šel, všiml jsem si, že se čím dál víc vzdaluji od cesty zakreslené v mapě. Když jsem přišel do místa označeného terčíkem s číslem 17, cesta končila. Byl tam traktor a lanovka na stahování dřeva (obr. 2 a 3).

V domnění, že ta správná cesta je níž, pustil jsem se dolů lesem. Marně. I když mi v bodě 18 (obr 4) GPS tvrdila, že už na cestě jsem, já žádnou cestu neviděl. A tak jsem pokračoval lesem i houštinama, a snažil se na nějakou cestu dostat. Podařilo se mi to v bodě 19 (obr. 5).

Závěr? Pokud bych tam šel znovu, nešel bych z bodu 17 lesem dolů, ale pokračoval rovně. Předpokládám, že tudy se na cestu lze dostat snadněji.




A   t o t o   j e       E n d