Slovenský Ráj v zimě
Suchá Belá, Malý Kyseľ
Charakteristika túry Fyzicky náročná túra nevhodná pro lidi, kteří trpí závratěmi. Pokud ji půjdete v zimě, jako já, počítejte s tím, že půjdete i po ledu. Technické pomůcky (žebříky, řetězy a pod.) jsou v Roklině Suchá Belá i v Roklině Malý Kyseľ. Obě rokliny se mohou procházet jen v jednom směru - jak ukazují šipky v mapě. Během túry jsem v kaňonech nepotkal ani jednoho člověka. Stop ve sněhu jsem viděl tak od 6ti lidiček, ale byly několik dnů staré.
Doporučení První a nejdůležitější - v zimě tam bez
pořádných maček ani nechoďte. Budete procházet zledovatělými úseky. A když říkám pořádné mačky, myslím opravdu pořádné mačky a ne nějaké nesmeky, které mají pár hrotů ze zkrácených hřebíků a při prvním zaboření do sněhu nebo ledu se vám svezou z boty.
Používání maček má ještě jednu výhodu. Některé části trasy vedou mělkým korytem potoka, ve kterém bývají popadané kmeny stromů. Bez maček se po těch kmenech nedá jít - klouže to. S mačkama to neklouže, a tak jsem po padlých kmenech mohl jít nad ledem a vodou.
Při oblékání je potřeba si uvědomit, že do kaňonů nesvítí slunko a tak tam bývá chladněji. U mě to fungovalo tak, že ve fyzicky náročném úseku jsem se přehříval a v méně náročném jsem zase ochladl.
Důležité jsou i rukavice. Budete lozit po kovových žebřících a přidržovat se řetězů. Obojí může být mokré, zledovatělé nebo zasněžené. A železo v zimě pěkně studí, jak se o tom - na vlastní jazyky - přesvědčili neposlušní žáci ve Svěrákově filmu Obecná škola.
A poslední věc. Já jsem si sebou vzal i sněžnice. Vím, v kaňonech nejsou k ničemu, ale cesta vede nejen kaňony a já nemám přehled kolik v končinách Slovenského Ráje bývá sněhu. Sice jsem je nepotřeboval, sněhu moc nebylo, ale příště bych si je vzal znovu. Kdo ví zda se nebudou hodit.
Ještě zajímavost k těm mačkám. Počáteční část Suché Belé byla dost zledovatělá, tak jsem si mačky nasadil. Později začalo převládat kamení, tak jsem si je sundal. Nedlouho po jejich sundání jsem potřeboval přejít mělký kousek křišťálově čisté vody. Jen jsem do ní stoupnul v tu chvíli jsem sebou sekl a narazil si, naštěstí jen trochu, koleno. Ona to nebyla křišťálově čistá voda, ale křišťálově čistý led i s vlnkama, které vytvořily kameny v tom ledu zamrzlé.
Rozbřesk Když jsem vystoupil
z autobusu, bylo slunce ještě schované pod horizontem, a tak se mi naskytl krásný pohled na tento prozářený obzor a také na Vysoké Tatry, jejichž vrcholky byly již osvětlené.
Podlesok V létě tu není
místo pro zaparkování a v uličkách je plno lidí, ale v tuto zimní dobu to zde zeje prázdnotou.
Kaňony Průchod kaňony
Slovenského Ráje je v tuto roční dobu převážně o ledu,
který se snaží pozřít žebříky, ze skály na vás vyplazuje jazyk
a ten, se smyslem pro ženské práce paličkuje krajky.
Vyvrácené stromy Překvapilo mne,
kolik vyvrácených stromů mi lemovalo cestu. V lětě jsem si toho vůbec nevšimnul, asi je ukrývala bujná vegetace.
Lezecké stěny? Odpoledne, při návratu
z túry, jsem Podlesok procházel jinudy než ráno, a tak jsem míjel něco, co mi připomínalo lezecké stěny.
A t o t o j e E n d