Z a j í m a v o s t i   z   t o u l e k

Z Valašského Meziříčí do Přerova
Valašské Meziříčí;žst-Zákračí-Dolní Dvůr-Branky-Police-Nad Potůčky-Kunovice-Rajnochovice-Komárno-Provodovice-Horní Újezd-Vítonice-Žákovice-Blazice-Radkovy-Dřevohostice-Domažlice-Přerov;žst
 



Prolog     O této túře mohu zodpovědně prohlásit, že "všechno bylo jinak". Původně měla vést z Rožnova pod Radhoštěm do Lipníku nad Bečvou. Když jsem si večer před túrou chtěl koupit vlakovou jízdenku do Rožnova, zjistil jsem, že s jízdním kolem to nejde - na trati jsou výluky, vlaky jsou nahrazeny autobusy, které kola nevozí. Jinou trasu jsem připravenu neměl a tak jsem tuto zkrátil na Valašské Meziříčí - Lipník nad Bečvou.

Asi 5km za Valmezem, na lesní křižovatce, mi "zdechla" navigace a já zůstal bez mapy. Jak je mým zvykem, odbočil jsem na špatnou cestu a to jsem si dal. Po nějaké době přišlo prudké stoupání a cesta se změnila jen v lesními stroji vyježděné koleje, případně chyběla úplně. Pro ilustraci jsou níže dvě fotky z tohoto mého bloudění.

Nakonec jsem cestu ven z lesa našel, ale aby toho nebylo málo, rozbolelo mne kolem Komárna koleno. Protože koleno stále trucovalo, zatroubil jsem v Dřevohosticích na ústup. Místo do Lipníku nad Bečvou jsem zamířil známou, nejkratší a nejméně náročnou cestou do Přerova, odkud jezdí více vlaků než z Lipníku a šance dostat se co nejdříve domu je větší.

Takže sečteno a podtrženo, tento výlet se mi ani trochu nepovedl a doufám, že jsem si jim vybral příděl smůly alespoň na rok dopředu.



Charakteristika trasy     Trasa měří 49km, nabízí pěkná panoramata a pominu-li výše popsané nepříjemnosti, řadím ji mezi lehké. Jízdu mi ztěžoval kamenitý povrch cest převládající v první části túry, jel jsem totiž na silničním kole.

Úsek mezi body 5 a 6 v mapě trasy jsem nejel po zakreslené cestě, ale oklikou přes les, ve kterém jsem zabloudil, jak jsem se již výše zmínil.



Mé bludné cesty     Fotka Fotka

Památník    V bodě 2 mne Fotka Fotka zaujal památník s latinským nápisem. Ve škole nás učili rusky, ne latinsky, a proto jsem na něj jen zíral. Znám však římské číslice a tak jsem si na něm přečetl dva letopočty: 1228 a 1805. 1805 je jasné - bitva u Slavkova. Ale jak s ní souvisí rok 1228 mi zůstalo záhadou.

Když jsem pak doma něco o pomníku hledal a našel, nezbylo mi než se zasmát své naivitě, ve které jsem se domníval, že když na nějakém památníku vidím římské číslice musí to být letopočet. 1228 totíž není rok, ale počet vojáků zraněných v bitvě u Slavkova, kteří zde, ve Valašském Meziříčí, byli ošetřováni a pochováni.



Branky - Nový zámek  (bod 7)    Zaujal mne Fotka Fotka svým vzhledem. O jeho osudu se lze dočíst ZDE

Kaple  (bod 8)   Další stavba, Fotka která mne přiměla k zastavení byla v Polici. Jedná se o kapli Božského srdce Páně, postavenou roku 1933.

Šáfrán     Rčení "Je toho Fotka Fotka jako šafránu" určitě znáte. V jednom možná až 100m dlouhém úseku, mi šafrán cestu lemoval. Vzácná však není rostlina jako taková, ale čnělka, která se musí ručně z jejího květu odštípnout. Tedy hodně, hodně pracný sběr, protože chcete-li získat 1kg těchto čnělek, musíte jich mít více jak 100 000.


A   t o t o   j e       E n d