Z a j í m a v o s t i   z   t o u l e k

Na kole okolo Přerova
 

Akvadukty

Akvaduktem se zde rozumí křížení dvou vodních toků, přičemž výraz "tok" je hodně nadnesený, jedná se o křížení mlýnského náhonu s potůčky. Měl jsem vytipovány tři - Sifon, Vantroky a Kopyto. První dva jsou před Kojetínem a třetí je v Chropyni. Navštívil jsem však jen první dva, protože, z přemíry prožitků, jsem při vjezdu do Chropyně na třetí zapomněl. K oběma akvaduktům, které jsem navštívil, se dá za sucha přijet na kole.



Sifon    V mapě je označen bodem 10, a jeho název mě od samého počátku dráždil. Znal jsem sifon u umývadla, na bublinkovou vodu,Fotka v jeskyních, ale proč křížení dvou toků nazvali sifonem jsem nechápal. Pochopit to, mi bylo dáno ihned po příjezdu. Mlýnský náhon, který má hladinu výš jak potůček, který jej křižuje, tento potůček podtéká! Čili, voda vtéka do země a na druhé straně potůčku zase vyvěrá výš, než je hladina tohoto potůčku.

Na 1. obrázku je vidět hráz a po její levé straně vyvěrající hladinu náhonu a vpravo hladinu potůčku.

Druhý obrázek ukazuje otvory, kterými vyvěrá voda mlýnského náhonu zpod hráze.

Fotka



Vantroky    Tento akvadukt má v mapě bod 12. Jedná se o "klasické" křížení, kdy voda, která má hladinu níž, podtéka tu s vyšší hladinou.Fotka Fotka

Židovské hřbitovy    Chystal jsem se navštívit dva. V Kojetíně jeden a v Kroměříži druhý. Fotka

Hřbitov v Kojetíně (1.fotka) bývá běžně zavřený, a tak jsem pořídil jen několik fotografií přes plot. V Kojetíně je také bývalá synagoga, jejíž budovu nyní využívá Církev československá husitská a je otevřena každou neděli od 10:00 během Bohoslužeb (2. fotografie).

Když jsem se v Kroměříži informoval, zda je tamní židovský hřbitov přístupný, dozvěděl jsem se, že prakticky žádný židovský hřbitov nemají - vše bylo zničeno během okupace. To co je v mapě označeno jako židovský hřbitov, je jen několik dochovaných náhrobních kamenů. Fotka



Židle Karla Kryla    Kroměříž je natolik zajímavé městečko, že si žádá samostatný výlet. Zde jen zmíním, že je také rodištěm "zpívajícího básníka" Fotka, kterého komunisté neměli rádi - Karla Kryla. Na tamním Velkém náměstí před informačním centrem jej připomínala židle. (Na 2. fotografii jsem, pro lepší čitelnost, z obrázku židle udělal výřez a tento otočil.) Fotka

Rybníky u Záhlinic    Pohled na mapu mne nadchl. Spousta hrází, někde i s cestama, a toulání mezi vodami, ať pěšky, či na kole, já moc rád. Fotka

Realita však byla tvrdá hned při přiblížení (1.obrázek). Že to rybáři myslí vážně, dávala najevo závora, před kterou i ten nejhrdější cyklista přijde o svou hrdost a hodně hluboko skloní svůj hrdý hřbet i kolo. (2. obrázek).

Nicméně, cestu mezi rybníky jsem zvládl úspěšně, jen nevím, nakolik si jsou tamní rybáři jisti, že opravdu chovají ryby. Ono totiž, jediní živí tvorové, kteří na mne spoza plotu od vody koukali, jsou na 3. obrázku a nevěřím, že mají žábra. Fotka Fotka



Větrný mlýn    Na mapě trasy má číslo 49. Mimo mlýna jsou na tomto místě i staré lidové domky. Vnitřky objektů jsou přístupny jen s průvodcem. Fotka Fotka


Švédské šance

Leží na vyvýšenině nad Přerovem. Jméno získaly v době 30tileté války, kdy odtud Švédové řídili obléhání Přerova.

Jak Fotka vypadá cesta nahoru ukazuje prvá fotka a raději jsem kolo tlačil. Pozitivní na tom bylo, že kolem cesty rostly špendlíky (žluté švestky) a ještě pozitivnější, že zrovna dozrávaly. A tak mi za neustálého oďobávání tohoto ovoce, pěší výstup nahoru docela pěkně ubíhal.

Dalším zpříjemněním bylo, že, slovy klasika, jsem se kochal nádhernými výhledy, a to prakticky, po celou dobu výstupu.

Vlastní důvody proč jsem se pěšky trmácel nahoru byly dva:

První - místo, kde těsně po válce bývalí příslušníci 1. československého armádního sboru povraždili skoro 300 lidí, převážně žen s dětmi.

Druhý - objekt nepoužívané armádní pozorovatelny.Fotka



Masakr z června 1945   Organizátoři masakru byli Karol Pazúr, příslušník vojenské zpravodajské služby u 1. československého armádního sboru v SSSR a Fotka Fotkaosvětový důstojník Bedřich Smetana, kteří se vraceli z Prahy na Slovensko. Jejich vlak stál v Přerově na nádraží, kde zastavil druhý vlak vezoucí domů, také na Slovensko, Karpatské Němce, Maďary a Slováky.

Kdysi jsem četl (už si nepamatuji kde), že Karol Pazúr uviděl ve druhém vlaku známé, kteří věděli kolik má "másla na hlavě" a tak se je rozhodl zlikvidovat. Spolu s Bedřichem Smetanou z nich udělal zrádce, dopravil je na Švédské šance kde byly vykopány hromadné hroby a nechal je zastřelit. Přestože byla snaha viníky tohoto masakru potrestat, moc se to nepovedlo.

Pazúr byl odsouzen na necelých 8let a po odvolání mu byl (roku 1949) trest zvýšen na 20let. Následně, na nátlak komunistických pohlavárů, mu trest snížili na polovinu a v roce 1951 jej prez. Gottwald při amnestii propustil. Takže, za vraždu 265 lidí si odseděl jeden nebo dva roky. Bedřich Smetana ještě před potrestáním z ČSR emigroval a od té doby o jeho osudu není nic známo.

I z toho stručného popisu, který jsem uvedl, je asi patrno, proč se o tomto zločinu mohlo začít veřejně hovořit až když byli komunisté "odejiti od válu".

Podrobnější informace lze získat např. na Wikipedii: Masakr na Švédských šancích       Karol Pazúr Fotka

Armádní pozorovatelna (protiletcká)    V mapě bod 62. Protože už jsem potřeboval jít na vlak, toto místo jsem jen "proběhl". Fotka Úsek ze žluté cesty k pozorovatelně vedl mezi plotem a kukuřicí a s kolem byl neprůchodný (1. obrázek). K vlastní protiletecké pozorovatelně (2. fotka) jsem musel jít pěšky, bez kola. Doporučuji proto, pokud kukuřice není sklizená, zkusit jinou cestu.
Bližší informace k objektu lze najít např. na stránkách Fortifikace. Fotka


A   t o t o   j e       E n d