Jde Roubíček po ulici a najednou vidí u Khona ve výloze nápis:   »Pravé skřivánčí paštiky, vlastní výroba, kus za 10 Kč.« Nedá mu to, jde za Khonem a ptá se:

  „Hele Khon, rentujou se jim ty skřivánčí paštiky?“

  „Že se ptaj, Roubíček, kdyby se nerentovaly, tak je nedělám.“

A fakt do nich dávaj skřivánky“

  „Samosebou.“

  „Ale ty to s něčím mícháš, viď?“

  „No jasně, ale je to poctivě napůl, jeden kůň, jeden skřivánek!“

Svoboda slova je ten nejcennější majetek jaký máme protože umožňuje abychom slyšeli to co nechceme slyšet.

Jak poznáte kdo vás má opravdu rád? Zavřete manželku a psa na dvě hodiny do kufru od auta.

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo:

"Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami."

Říká pacient svému psychologovi:

"Pane doktore, dejte mi nějaké prášky proti chamtivosti. Ale dejte mi jich hodně, hodně, hodně!!!"

V samoobsluze tlačí mladý otec vozík s potravinami a vřískajícím děckem. Muž téměř něžně opakuje:

„No tak, Alberte, klid. Klid a žádné scény. Uklidni se, Alberte…“

Nachomýtne se k tomu nějaká pedagogická odbornice samouk a s uznáním povídá:

„To je dobré, že s tím dítětem mluvíte jako s dospělým. Takhle Albert vyroste v sebevědomého a vyrovnaného člověka.“

Na to otec: „Paní, mýlíte se. Já jsem Albert!“

Přišel jednou bojovník Islámského džíhádu k nebeské bráně. Vyhlédl svatý Petr a řekl:

– Počkej, ale ty sem nesmíš, tebe sem nepustíme.

– Já dovnitř nechci, ale vy máte pět minut na to, abyste vypadli ven.

Na faru přišla rázná dáma a hned: "Pane faráři, musíte nás rozvést!"

"Cože?" nechápal kněz.

"No rozvést, my už to spolu nevydržíme!" vysvětlovala rázná dáma.

"Aha," chytal půdu pod nohama kněz, "ale to přece nejde, manželství je nerozlučitelné, však jste si to slíbili, dokud vás smrt nerozdělí."

"Jaképak slíbili neslíbili, když jste nás sezdal, musíte nás i rozvést. A vůbec, my si to klidně zaplatíme!" trvala na svém dáma.

"Hm..." zamyslel se kněz, "no, přijďte zítra, ono to nejde tak nahonem, na svatbu jste se přece také připravovali, pěkně se oblečte, nějak to zkusíme."

Dáma spokojeně odešla domů a druhého dne připlula na faru v róbě a v doprovodu okravatovaného manžela. Kněz je přivítal, vzal kropáč, rozmáchl se... a bim dámu po hlavě! A bim pána! A znova dámu, a znova pána...

"Co to děláte?!" vzpamatovala se po chvíli ze šoku dáma.

"No vždyť jsem říkal - dokud vás smrt nerozdělí..."

Porodní babka, která zaslouženě odrodila stovky dětí, přijde do nebe a svatý Petr ji přemlouvá: "Tys byla taková starostlivá a dobrá. Zůstaň ještě na zemi a pomáhej ženám v bolesti stejně tak jako dosud, jen ty to umíš tak dobře."

Porodní babka nato odpoví: "Víš, svatý Petře, nemohu se již více dívat, jak ženy trpí a otcové dětí si mezitím užívají."

"To není problém, zařídím to, aby při každém tvém porodu otcové dětí trpěli stejně jako rodičky."

Tak se babka vrátí nazpět a hned ji volají k porodu. Žena se svíjí v bolestech na posteli a manžel sedí u okna, chlastá pivo a příšerně se chechtá.

"Vas nic neboli?" ptá se babka.

"Ne, mě ne, ale podívejte se ven z okna na toho kominíka. Svíjí se na té střeše, jako kdyby byl v posledním tažení!"

Můj přítel má velký problém. Je ze smíšeného manželství.

Jeho matka byla Svědkyně Jehovova a jeho otec ateista.

A on, chudák, každé ráno cestou do práce obchází domy v sousedství, ťuká lidem na dveře, a když otevřou, nemá, co by jim řekl.