O falešné soběstačnosti

Jako ovce mezi vlky (Luk 10,1-12)

Přirovnání je to staré a známé v celém světě. Je rozvedeno i v různých bajkách jako například: Vlk stál u potoka a nedaleko z téhož potoka pilo vodu jehně. „Kalíš mi vodu," zařval vlk na ovečku. „Nemohu ji kalit, vždyť stojím po proudu pod tebou." -„Tak to byla tvoje máma." Jinými slovy: silnější chce mít vždy pravdu, pěstní právo je mocnější než psané. Evangelijní přirovnání tedy předpovídá, že Ježíšovi učedníci budou mít co do činění s těmi, kdo mají větší sílu než oni, a kdo proto budou chtít mít vždycky pravdu.

Fotka Síly jsou ovšem různého druhu. Na prvním místě nás napadne moc politická, státní, policejní. V prvních krůčcích církve byli jejími nositeli představitelé židovské samosprávy v Jeruzalémě (srov. Sk 4), a pak i místodržitel Herodes (srov. Sk 12). Rozšířením evangelia do světa ale vyvstal vlk mnohem mocnější: římské impérium, v němž se k moci politické a právní připojila i síla rozvinuté kultury. Pozice apoštolů byla víceméně taková, jako kdyby dnes přišel neznámý rybář z Galileje do OSN s plánem na nové uspořádání světa nebo s přednáškou na podobné téma na pařížskou Sorbonnu. Musel by být rád, že se mu jenom vysmějí a nepostihne ho nic horšího.

Podobný výsměch sklízelo i náboženské poselství prvních křesťanů. Antičtí filozofové totiž očistili pojem Boha od mytologických nánosů a lidových pověr. Představují si jej jako ideál pravdy, dobra a krásy. A nyní přicházejí nevzdělaní rybáři s tvrzením, že Bůh je totožný s jakýmsi Židem, kterého římské úřady daly ukřižovat. Není to směšné? Stalo se však něco nečekaného: křesťanství zvítězilo jako chlapec David nad obrem Goliášem. Římská velmoc se stala křesťanskou, přijala i kulturu Písma jako Božího slova. Objevil se však nový vlk: sebevědomí soběstačného rozumu. Svět zaplavila ariánská hereze, která kvůli rozumovým důvodům popřela Kristovo božství. Svatý Řehoř Naziánský proto o ariánech píše, že předělali teologii na technologii. Přijímali totiž Písmo jen do té míry, nakolik ho chápali rozumem. Tento postoj je ovšem v různých formách stálým nepřítelem víry. Sílu lidského rozumu sice musíme uznávat a respektovat, ale nesmí se stát vlkem, který by pohlcoval všechna tajemství víry jako slabá jehňata.

Nebudeme sledovat celou dlouhou historii církve, která nám jasně ukazuje, že v konfliktu vlků a ovcí nakonec Kristovy ovce vždycky zvítězí. Přesto se ptáme, proč Kristus postavil svou církev právě do takovéto nesnadné situace? Proč ji neosvobodil hned v začátcích od všech nepřátel? Tato Boží pedagogika má jasný a velmi vážný cíl - upozornit nás na nejnebezpečnějšího vlka, který čeká na každého z nás, aby ho přepadl v nečekaném okamžiku. V duchovním slovníku má tento vlk jméno: falešná soběstačnost. Falešný pocit soběstačnosti je nebezpečný i v ekonomickém podnikání, kde většinou končívá bankrotem. V duchovním životě pak končí zradou ideálů dobra. Když se sv. Petr dušoval, že Krista nezradí, že toho není schopen, hned vzápětí ho třikrát zapřel (srov. Mk 14,66). Také dějinné katastrofy židovského národa byly ve Starém zákoně vždycky zaviněny okolností, že Židé zapomněli, že to byl Bůh, kdo je přivedl do zaslíbené země, a že jemu musí děkovat za všechna vítězství nad nepřáteli.

Jak k takovému zapomínání dochází? Bůh, který jako dobrý pastýř chrání své ovce před vlky, vyžaduje, aby se stále poslouchalo jeho hlasu. Tím se stává nepohodlným, a člověk si proto časem místo něho postaví nějakou modlu. Tento bůžek pak souhlasí se vším, co si jeho ctitel přeje, a dává mu falešnou jistotu, že koná dobře. Ve starých dobách měly modly většinou hmotnou podobu (byly z kamene, kovu, dřeva), v dnešní době ale nabývají mnohem inteligentnější formu různých ideologií. Lidé si je sami vymyslí a pak je uctívají jako božské a všemocné. Skrze ně můžeme prý dosáhnout všeho, co jsme si přáli. Slepě se uctívají hlavně v totalitních režimech a na jejich oltář se obětují všichni odpůrci jako žertvy. Někdy se tyto ideologie vtělují i v lidské osoby, jimž se ostatní musejí klanět. A nakonec vše končí tak, jak to už ve Starém zákoně předpovídali proroci všem modloslužebníkům: velkou katastrofou.

Podobnost s tím, co se děje v dějinách národů, najdeme i v našem vlastním životě. V jistých životních periodách nás přepadne velká touha udělat si všechno po svém, podle vlastních představ. Abychom tento postoj skryli, vyrobíme si modlu nějaké falešné ideje a představujeme se světu jako lidé sloužící ideálu. Můžeme jen děkovat Bohu, pokud se rozčarování dostaví včas, kdy ještě máme sílu svou modlu opustit. Pak se navrátíme jako ovce ke svému pravému pastýři, který nás vede bezpečně k vodám pravdy, i kdybychom šli údolím stínů smrti (srov. Žl 23).





* * * * *
Ukázka je z knihy "Slyšet Boha v ranním vánku", kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2005.
Obrázek není součástí knihy, ale byl přidán redaktorem stránek Svet3x.




O b s a h     k n i h y
 
 
 
Tři stupně k Vánocům 5
Doma není nikdo prorokem 9
Odpouštět nebo trestat? 12
Co člověka oslepuje 16
Naše pohledy na Krista 19
Věrnost nebo jízda vlakem? 22
Dívat se Božíma očima 26
Vědomí čistoty a hříšnosti 29
Spoutaný jazyk 33
Kytice květů od milého 36
O dvojí lásce 41
Pozor na slepici 44
Duchovní mladost 48
O tvořivém dobru a černých plastových pytlích 52
Plevel v dobré půdě 55
Drobné mince denního života 58
Samota a láska k lidem 61
Víra není matematika 64
Divy za oponou viditelného světa 68
O ztrátě času 72
O trojí mystice 76
Zážitek harmonie a krásy 81
Poznávat znamená prožívat 85
Klíčník od rajských dveří 89
Prameny moudrosti 94
O falešné soběstačnosti 98
Mezi gotickým portálem a neonovou reklamou 102
Jak vycházet se světem 106
Obludy ve vlnách srdce 110
Síla Božího slova 114
Láska rozhoduje 118
Zázraky a znamení 122
O Božím milosrdenství 126
Důvěra otevírá srdce 130
O náboženské svobodě 133
O pravém obrácení 136
I srdce promlouvá 140
Návrat domů 144
Celý den je liturgií 148
Slyšet Boha v ranním vánku 151




* * * * *

Tomáš Špidlík SJ
Slyšet Boha v ranním vánku


Vydalo Karmelitánské nakladatelství v Kostelním Vydři v roce 2005 jako svou 1052. publikaci
Sestavil a upravil Jan Paulas
Odpovědná redaktorka Michaela Houšková
Fotografie na obálce Daniel Reynek
Sazba Anna a Jakub Kubů Praha
Výroba ERMAT Praha, s.r.o., Praha
Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Havlíčkův Brod


ISBN 80-7192-941-7









K o n e c
Tomáš Špidlík
23.1.2021
Slyšet Boha v ranním vánku
 
Svět 3x

Kontakt:
Počátek
Konec




... V jistých životních periodách nás přepadne velká touha udělat si všechno po svém, podle vlastních představ. Abychom tento postoj skryli, vyrobíme si modlu nějaké falešné ideje a představujeme se světu jako lidé sloužící ideálu. Můžeme jen děkovat Bohu, pokud se rozčarování dostaví včas, kdy ještě máme sílu svou modlu opustit. ...

Ukázka je z knihy Slyšet Boha v ranním vánku, ve které je výbor z promluv Tomáše Špidlíka ve Vatikánském rozhlase.