Letošní 1. máj slavíme ve svobodné lidové a demokratické republice. Po prvé je tento den svátkem radosti, po prvé je svátkem svobodné práce, po prvé přehlídkou nevídaných úspěchů, kterých náš lid dosáhl za krátkou dobu ve výstavbě našeho lidového demokratického státu.
K májovým manifestacím nenastoupí jako kdysi před desetiletími jenom hrstka uvědomělých dělníků, ani není třeba dobývat právo na 1. máj stávkami. Demonstrující zástupy nebude rozhánět policie.
1. máj, kdysi den jenom nejuvědomělejší části dělnické třídy, je dnes svátkem všeho pracujícího lidu, svátkem celonárodním. Jeho historie ukazuje názorně, jak. se změnilo postavení dělnické třídy. Dělnická třída, kdysi vysmívaná mocnými pány starého světa, stala se nejpřednější složkou národa, jeho vedoucí silou a představitelkou, která nejlépe hájí zájmy všech pracujících vrstev, zájmy celého národa.
Ještě před několika roky velká část naší republiky byla v moci fašistických okupantů. Od východu rychle postupovala Sovětská armáda, osvobozujíc město za městem, dědinu za dědinou. Celé Slovensko už svobodně slavilo 1. máj. Právě v tento den byla osvobozena Ostrava.
Letošní 1. máj je pro nás i v tomto směru zadostiučiněním. Celý národ s vděčností obrací svoje zraky k bratrské sovětské zemi. Neboť jen proto vlají májové prapory radostně a volně, jen proto, že sovětská armáda nám přinesla svobodu.
1. máj 1946 je svátkem budovatelů, přehlídkou vykonané práce. Pracující lid ví, že hospodaří na svém, že výsledky jeho práce si nepřivlastňuje velkokapitál, že došlo k hlubokým a převratným změnám. Moci byli zbaveni představitelé bank, velkoprůmyslníci a velkostatkáři. Představiteli nového státu jsou zástupci demokratických stran, zástupci pracujícího lidu a předáci komunistické strany, která je páteří jednoty národa a nejpřednější vládní stranou.
1. máje všichni členové KSČ, dělníci a rolníci, živnostníci, pracující inteligence, muži, ženy a mládež, předloží hrdě výsledky své práce pro republiku. Statisíce a miliony hodin v továrnách a na šachtách, na polích i při odklízení trosek z války dali komunisté republice. V pracovních soutěžích byli na prvních místech. Komunisté - horníci, komunisté - železničáři, komunisté - členové národních výborů dobře pracovali, dobře hospodařili.
1. máj je dnem těchto nových pečlivých hospodářů, kteří zaručují, že republika a lid budou žít spokojeně, šťastně a bohatě.
Vpřed k štěstí lidu a republiky, rozhodným krokem vpřed k socialismu!
(Ze sborníku „1. máj".)
Nejuvědomělejší část dělnické třídy - stoupenci marxismu, příslušníci komunistické strany
v moci fašistických okupantů - v moci hitlerovských německých armád
velkokapitalisté - vlastní doly, továrny, velkostatky, velkoobchody, banky atd. a vykořisťují pracující
šachta - jáma uhelná nebo rudná
socialismus - společenský řád, v němž jsou zespolečenštěny výrobní prostředky, kde není vykořisťovatelů a vykořisťovaných; v socialistické společnosti každý pracuje podle svých schopností a je odměňován podle vykonané práce. Prvním socialistickým státem je Sovětský svaz.
* * * * * |
Ukázka je z Čítanky pro druhou třídu středních škol, kterou vydalo Státní nakladatelství učebnic v roce 1951. Obrázek není součástí knihy, ale byl přidán redaktorem stránek Svet3x. |
O b s a h k n i h y | |
I. č á s t. Čtení z dějin české kultury. | |
Láska. — Jan Neruda | 5 |
Z dávnověku naší vlasti. — Alois Jirásek | 6 |
Památky po našich předcích. — Václav Beneš Třebízský | 8 |
Odměna. — Jan Kollár | 10 |
* Hospodine, pomiluj ny | 11 |
Ze staroslověnské legendy o knížeti Václavu | 12 |
Založení kláštera sázavského. — August Sedláček . | 13 |
Jak Prokop nabyl včel. — Jaroslav Vrchlický | 14 |
O pravdivosti Kosmovy kroniky. — Ivan Olbracht | 15 |
Krokový dcery. — Podle Kosmovy „Kroniky české" vypravuje Ivan Olbracht | 16 |
Rada Soběslavova synům. — Úryvek z Dalimilovy kroniky | 19 |
Německý básník v Čechách. — Vladislav Vančura | 20 |
Po smrti krále Přemysla Otakara II. — Alois Jirásek | 22 |
•Svatováclavský chorál | 25 |
*Alexandreis. | |
1. Rada mladému Alexandrovi | 26 |
2. Několik průpovědi | 27 |
Mistr Severin a jeho pomocníci. — Úryvek z „Mastičkáře" | 27 |
Dvě staročeská exempla. | |
1. O dvou tovaryších | 29 |
2. O lišce a džbánu | 30 |
Trubec cizí práci zjídá. — Úryvek z „Hradeckého rukopisu" | 31 |
Romance o Karlu IV. — Jan Neruda | 31 |
Stavitel chrámu. — Alois Jirásek | 34 |
Jan Milíč z Kroměříže. — Václav Beneš Třebízský | 37 |
Na Štítném. — Václav Beneš Třebízský | 38 |
*Proč se lidé učí. — Tomáš Štítný ze Štítného | 42 |
Před Husincem. — Adolf Heyduk | 42 |
Dekret Kutnohorský. — Alois Jirásek | 43 |
Jan Hus a český jazyk. — Podle Bohuslava Havránka | 48 |
Jan Hus před soudem nepřátel. — Alois Jirásek | 50 |
Husův program. — Zdeněk Nejedlý | 53 |
*List všem věrným Čechům. — Mistr Jan Hus | 56 |
Smrt Husova. — František Palacký | 58 |
Žižka a Jan Rokycana. — Alois Jirásek | 61 |
O Janu Žižkovi. — Alois Jirásek | 66 |
Táborské kraje. — Antonín Sova | 67 |
*Ktož jsú Boží bojovníci | 68 |
*Z Žižkova „Řádu vojenského" | 70 |
Příběhy z „Nového výletu pana Broučka, do XV. století". — Svatopluk Čech | 72 |
Husův odboj. — Zdeněk Nejedlý | 79 |
*Z myšlenek Petra Chelčického | 80 |
Bitva u Lučence. — Alois Jirásek | 80 |
Papežský legát před Jiřím. — Alois Jirásek | 88 |
*„Vím, že jsem Čech". — Viktorin Kornel ze Všehrd | 94 |
Pokuta. — Zikmund Winter | 95 |
*Proč lidé nemají rádí vlka a proč přejí čápovi. — Ctibor Tovačovský z Cimburka | 98 |
Zebráčkové a jejich koledy. — Zikmund Winter | 98 |
O vzdělání. — Jan Blahoslav | 100 |
Regent a zloděj. — František Heřmánek | 101 |
O pšenici. — Úryvek z Matthioliho „Herbáře" podle překladu Tadeáše Hájka z Hájku | 104 |
*Z předmluvy ke „Kronice moskevské". — Daniel Adam z Veleslavína | 106 |
Na turecké galéře. — Václav Vratislav z Mitrovic | 106 |
Havířské bouře na Horách Kutných. — Mikuláš Dačický z Heslová | 108 |
Mikuláš Dačický z Heslová se vysmívá zlodějům a podvodníkům. — Ladislav Stroupežnický | 109 |
Bílá hora. — Josef Václav Sládek | 111 |
„Zimní" král český. — Alois Jirásek | 112 |
Z „Didaktiky" Jana Amose KomenskéKo: | |
1. Všechna mládež obojího pohlaví má býti svěřována školám | 116 |
2. O čtyřdílné školní dílně podle stupňů věku a prospěchu | 117 |
Komenského odkaz českému národu | 117 |
Z „Obrany českého jazyka". — Bohuslav Balbín | 118 |
Koniáš pálí české knihy. — Alois Jirásek | 119 |
Jezovitské prostředky. — Alois Jirásek | 122 |
Václav Hollar. — Jakub Arbes | 125 |
Z epigramů Karla Havlíčka Borovského | 129 |
Fanfára. — Alois Jirásek | 130 |
Z románu „Psohlavci". — Alois Jirásek: | |
1. Ešče dnes budeme svobodni | 131 |
2. Kozina umírá za práva Chodů | 137 |
Kubata dal hlavu za Blata. — Václav Beneš Třebízský | 141 |
Ti sedláci ubozí. -— Česká lidová. — Karel Jaromír Erben | 144 |
Janošíkův soud. — Jiří Mahen | 145 |
Smrť Jánošíkova. — Slovenská lidová. — Jan Kollár | 149 |
O národní písni. — František Bartoš | 149 |
Národní písně. — Jan Kollár | 151 |
Pokuta. — Moravská lidová. — František Sušil | 152 |
Oklamaný Turek. — Češká lidová.— Karel Jaromír Erben | 152 |
Utonulá. — Česká lidová. — Karel Jaromír Erben | 156 |
Spievanky, spievanky. — Slovenská lidová. — Jan Kollár | 159 |
Lijavec,— Česká lidová. — Karel Jaromír Erben | 159 |
Breza. — Slovenská lidová | 160 |
Šlo děvče na trávu. — Moravská lidová. — František Sušil | 160 |
Sadaj, slnko, sadaj. — Slovenská lidová. — Jan Kollár | 162 |
České písně. — Eliška Krásnohorská | 162 |
O blanických rytířích. — Alois Jirásek | 162 |
Buditelům našim. — Eliška Krásnohorská | 165 |
Ó, přijde jaro zas na české luhy. —Josef Václav Sládek | 166 |
Z „Mudrosloví národu slovanského" — František, Ladislav Čelakovský | 168 |
*Zarděte se, odrodili Čechové. — Jan Rulík | 168 |
První česká beseda v Pozdětíně. — Karel Václav Rais | 169 |
Josef Dobrovský a hajný. — Alois Vojtěch Smilovský | 170 |
*List Josefa Dobrovského Václavu Hankovi | 171 |
Z románu „F. L. Věk". — Alois Jirásek: | |
1. V „České expedici | 172 |
2. Milujte svoje vlastence | 177 |
Nepěkný zvyk. — Josef Jungmann | 180 |
Jungmannův slovník. — František Ladislav Čelakovský | 181 |
Josef Harfenista. — Jan Neruda | 182 |
Na pomoc Praze. — Alois Jirásek | 185 |
V červáncích nové doby. — Tereza Nováková | 190 |
II. č á s t. Čtení o domově a světě nové doby. | |
Pravá vlast. — Jaroslav Vrchlický | 193 |
Partyzáni útočí. — Petr Jilemnický | 193 |
Bohatýr. — Marie Pujmanová | 196 |
Našimi srdci neprojdou. — Ján Drda | 202 |
28. říjen 1918. — Stanislav K. Neumann | 204 |
Dělnická, mládež je páteří tvořivého úsilí. — Klement Gottwald | 204 |
Věrný syn lidu. — Rudolf Slánský | 207 |
Stroj. — Petr Jilemnický | 209 |
Závod mě vyslal. — Jan Noha | 213 |
Pozdrav Stalinovi. —. Ilja Erenburg | 214 |
Můj syn. — Jelena Koševaja | 219 |
Stalin mezi svými. — Petr Pavlenko | 222 |
Vladimír Iljič Lenin — umřel. — Nikolaj Alex. Ostrovskij | 226 |
Horský orel. — Z řeči J. V. Stalina | 229 |
Leninský znak. — Vladimír Majakovskij | 231 |
Únor 1948. — Jan Štern | 233 |
Sokolovo. — Miloslav Fábera | 234 |
O Zdeňku Nejedlém. — Karel Hanuš | 245 |
Práce vynalézá. — Vladimír Orlov | 246 |
Na španělské frontě. — Jaroslav Kratochvíl | 249 |
Stavbačka. — Marie Pujmanová | 252 |
Matka. — Maxim Gorkij | 259 |
Vynálezce lodního šroubu. — Václav Guttwirth | 260 |
Sovětský člověk. — Boris Polevoj | 265 |
František Křižík. — Rudolf Štechmiler | 267 |
Ivan Vladimírovič Mičurin. — Antonín Vodička | 270 |
Svátek svobodné práce. — Jiří Hendrych | 274 |
Květnová revoluce. — Marie Pujmanová | 276 |
Ranní zpěv Rudé armádě. — Jaroslav Seifert | 278 |
První den. — Václav Řezáč | 279 |
Černá Austrálie. — Egon Ervín Kisch | 282 |
Cestou k průlivu. — Vasilij Ažajev | 284 |
Generalissimus Mír. — Marie Pujmanová | 291 |
SLOVNÍČEK SPISOVATELŮ. | |
SEZNAM OBRÁZKU. |