Fotka

Tak nám parlament nestihl přiřadit nový význam slovu manželství. Nevádí, alespoň jeho newspeaková sekce bude mít více času na řádné promyšlení toho, co vše by mělo slovo manželství zastřešovat. Je jasné, že manželství jako vztah mezi mužem a ženou už v naší pokrokové době neobstojí. Ale připadá mi, že i když se do definice manželství přidají stejnopohlavní páry, jak to činí zákon dřímající v parlamentu, tak to v liberálně pokrokové době, která se na nás řítí, bude také málo. Alespoň já bych byl sužován pocitem křivdy, pokud se zamiluju třeba do sousedovic pštrosa a skrz nedokonalý zákon si jej nebudu moci vzít za manžela, i když soused také bude toužit, abych byl jeho snachou. Takže, jen na tomto jednoduchém příkladu je vidět, že pokud parlament tento zákon odflákne, budou potlačena lidská práva hned dvou lidí, mne a souseda, a o tom nebohém ptákovi ani nemluvím.

Pokud, se svým chatrným rozoumkem, mohu newspeakové sekci parlamentu do toho mluvit, navrhuji význam slova manželství pojmout co nejšířeji. Ideální by to bylo asi takto: "Manželství je všechno co alespoň jeden ze žadatelů o jeho uzavření prohlásí za manželství." Myslím, že do takto definovaného manželství se vleze vše, počínaje žížalou a konče záchodovou mísou a nehrozí, že v době, kdy už i dnešní liberální pokrok bude reakčním zpátečnictvím, se tento zákon bude muset zase předělávat

Když už jsem v tom rozumování. Vše to je vlastně o tom, aby se pokud možno všichni cítili uspokojeni. A tak mi připadá, že dalším slůvkem, jehož význam by bylo dobré upravit je slůvko "poslanec". Úplně mi běhá mráz po zádech, když se vžiji do situace kandidáta na parlamentní křeslo, kterého nezvolili. Dával do toho svou energii, čas, peníze, intelekt, tak jako ti co zvoleni byli, a nic, zůstal na dlažbě před parlamentem. Není to do nebe volající nespravedlnost? Jeho šťastnějším kolegům lobbisté říkají "pane poslanče" a tomu nezvolenému chudákovi nezbývá, než lítostivě kousat ret a zadržovat slzy. A přitom stačí tak málo. Jeden maličký zákonek, který nařídí, že poslanec není jen ten koho zvolili, ale také ten kdo se o zvolení pokoušel, tedy každý kdo ve volbách do parlamentu kandidoval.

A ten svůj nejlepší nápad jsem si nechal na konec. Připadá mi, že naše společnost má čím dál větší problémy s tím, že se skládá z žen a mužů. A přitom stačí, aby parlament toto názvosloví zrušil a zavedl jednotný název pro všechny a tyto problémy se stanou minulostí. Galantně, dokud ještě jsem mužem, navrhuji zrušit muže a všem říkat žena. Jako mávnutím kouzelného proutku by rázem ustalo násilí páchané muži na ženách - Istanbulská úmluva by byla zbytečná. Mohly by být zrušeny kvóty na spravedlivé zastoupení žen v různých funkcích, na smetišti dějin by skončily pánské a dámské WC, sexismus, mužské stereotypy, zjednodušil by se pravopis a rozpustily různé feministické spolky - prostě, na zemi by se konečně navrátil ztracený Ráj. Už při pouhé představě takovéto idyly se mi po tvářích kutálí slzy štěstí, a jejich vlhkost a sůl vyřazují z činnosti klávesnici mého počít









K o n e c
Stanislav Ott
28.5.2021
Manželství pro 22. století
 
Svět 3x

Kontakt:
Počátek
Konec

Nevím už kolik je to let, co EU měla problém s našim rumem. Pokud si to dobře pamatuji, tak tento problém tkvěl v tom, že jsme jej nedělali z cukrové třtiny, ale z cukrové řepy. A tak jsme museli náš "rum" přejmenovat na "tuzemák". Prostě, přes slovo "rum" vlak nejede, protože každý slušný kupující ví, že rum je z cukrové třtiny. Pokud by se tedy nějaký chudák, v dobré vůli, že se opíjí rumem třtinovým, opil rumem z řepy, mělo by to pro něj, nejspíš, nedozírné následky.

Je správné, že slovo "rum" je chráněno více než slovo "manželství", jehož obsah lze měnit podle přání toho, kdo umí nejvíce křičet?