Úvodní stránka
 Svět očima světa 
Svět očima víry
Svět očima vědy
Povídání
Toulání
O webu
Svět 3x Kontakt:
21.3.2020
Efektivní plánování času
Fotka

Jednoho starého pana profesora požádali, aby na workshopu pro vedoucí pracovníky významných firem přednesl něco o efektivním plánování času. Co jej zaskočilo, byla podmínka, že přednáška nesmí trvat déle než hodinu. Napřed chtěl odmítnout - co se dá během jedné hodiny stihnout, pak se usmál a souhlasil.

Workshop se konal za týden. Když pan profesor vstoupil do místnosti, čekalo jej tam už deset účastníků, kteří si jej zvědavě prohlíželi. On jim oplatil stejným. Tváře, které viděl, byly vesměs zachmuřené a ztrápené. Zastavil se u stolu a řekl: „Uděláme spolu jeden pokus.“

Otevřel skříň, vyndal z ní malé akvárium a začal do něj vkládat kameny velikosti tenisového míčku. Když se už do něj žádný kámen nevešel, zeptal se svých žáků: „Je akvárium plné?“ Odpověď zněla: „ano“. Chvíli se po posluchačích rozhlížel, a když nikdo nic nenamítal, zeptal se: „Jste si opravdu jisti?“ Mlčení mu bylo odpovědí.

Zašel zase ke skříni a přinesl štěrk. Nasypal jej na kameny, zatřásl akváriem a štěrk mezi kameny propadl ke dnu. Znovu nasypal štěrk na kameny a opět zatřepal akváriem. Zase se udělalo místo a tak přisypával a třepal tak dlouho, až se do akvária už žádný štěrk nevešel.

Zvedl oči ke svým žákům, kteří tentokrát už něco tušili, a zase se zeptal: „Tak co, je už akvárium plné?“ „Asi ne“, odvážil se odpovědět jeden žák.

„Dobře“, pochválil jej profesor, a ze skříně přinesl písek. Nasypal ho na kameny se štěrkem, zatřepal akváriem, dosypal nový a činil to tak dlouho, až se už žádný písek do akvária nevešel.

„Tak co, je už akvárium plné?“ „Ne“ odpověděli jednohlasně všichni posluchači. „Správně“, profesor vzal džbán s vodou, který byl nachystaný na stole, a naplnil jí akvárium až po okraj.

„A teď mi řekněte, jakou velkou pravdu tento pokus dokazuje“, vyzval své posluchače.

Chvíli bylo ticho, a pak ten nejodvážnější si uvědomil název školení a řekl: „I když si myslíme, že náš diář je úplně plný, můžeme do něj přidat další práci a další schůzky, pokud to opravdu chceme.

„Néé!!“, opáčil pan profesor, „to není ono“. „Přece ta veliká pravda, kterou jsme si teď dokázali, říká, že kdybychom velké kameny do akvária nedali jako první, tak potom už je tam nikdy nedostaneme.“

V místnosti se rozhostilo hluboké ticho. Starý pán po chvíli pokračoval. „Co je ve vašem životě těmi velkými kameny? Zdraví, rodina, Bůh, přátelé, sny, pracovní kariéra, nebo něco jiného? Pamatujte si, je důležité věnovat se na prvním místě těmto velkým kamenům vašeho života, jinak riskujete, že neuspějete. Budete-li dávat přednost menším věcem - štěrku a písku -, zaplníte si život podřadnostmi, nepodstatnými věcmi bez hodnoty a nezbyde vám čas věnovat se věcem důležitým. Nezapomeňte se tedy sami sebe zeptat: Jaké jsou velké kameny mého života? Ty pak vložte jako první do nádoby své existence.“

Starý pan profesor se úklonem hlavy rozloučil se svými posluchači a zvolna opustil místnost.






Autora neznám